Už zase....

Anotace: budu ráda za komentáře

Už je to tady zase. Kolikrát jsem sama sobě slíbila, že toho jednou provždy nechám? Nemůžu to ani spočítat. Jenže ono se to lehko řekne, ale hůř plní. Stačí jeden pohled na Tebe a je to tady znova.

Vždycky jsem si říkala, proč lidi nedokážou přestat kouřit? Prostě si nezapálim a je to. Žádná věda. Já bych to určitě dokázala. Ale pak si vzpomenu na Tebe a na to, co všechno k tobě cítim. Jasně, že se to těžko dá přirovnávat ke kouření, ale závislost jako závislost, ne? Fajn, možná jsi chytrej, milej (když teda chceš), vtipnej a hezkej... Viděla jsem i hezčí kluky než jsi ty, nebudem si nic nalhávat.

Tak proč sakra jsem tak vyřízená jenom z tebe??? Když jsi se mnou, připadám si, jako by mi někdo vystřelil mozek z hlavy a vlastně by mi to v tý chvíli ani moc nevadilo. Jediný na co jsem schopná myslet, jsi ty.