Černá vidina

Anotace: [v posledním únorovém dešti, experimentální ráno, Zlín]

------------------------------

Je to ona, v očích plamínky nespoutanosti.
Tu zas její půvab, který by jí i Afrodita záviděla.
Pravý opak laciné krásy, opravdová záminka k pomilování.
Klíční kůstka, stejně jemná a dokonalá záležitost.
Šarmantnější než nejšarmantnější ze všech rytířů.
Cítím ji, je v blízkém povzdálí, na rozpálené zimní silnici.

Ta zaslíbená, toužící po vzdělání, krásná a vonící mou vlastní tužbou. Jednou rukou mi vyznává lásku a druhou pomalu podřezává hrdlo... já ji objímám a zvolna škrtím.

Stojíme v mimorealitě a říkáme tomu láska. Jen ta žárlivost za mnou kráčí, jako můj vlastní stín.