Zakázaná láska chutná nejvíc

Anotace: .............. :) ...............

Moje společné myšlenky jsou jen ozvěnou toho, co se ve skutečnosti děje
Jakobych si neuvědomovala současnost toho všeho, co je kolem mě.
Jakobych stále věřila v to, že přijde hezký a pocitvý konec.
Ale copak jsou konce hezké a poctivé?
Copak můžeme už na začátku přemýšlet nad koncem, který bude nedobrovolný?
Ani, můžeme. Proč bychom nemohli.
Je to jako řeka, která proudí kolem nás a když se zvedne, jdeme do háje.
Topíme se a nevím kam se dívat, protože okolo nás je všude jenom voda, která nás pohlcuje.
Nemůžeme myslet na nic jiného, jen na to, že se topíme a že se topit nechceme.

Čajové lístky do vody ponořené mi ukazují, že i na světě je toho spousty, čemu nerozumím.
Nerozumím věcem, jako je zakázaná láska například.
Proč někdo někomu zakazuje city k druhé osobě, když sám ví, že city se naučit nedají a že už vůbec nejdou zatloukat zpět do srdce. Pokud jsou povrchní, tak možná ano, ale pokud jsou opravdové, tak ten dotyčný udělá vše proto, aby mohl se svou „zakázanou láskou“ být.
Lže, i když to nikdy předtím nedělal. Začíná mít výčitky svědomí, i když je nikdy předtím neměl.
Začíná se bát, že vyjde pravda najevo, i když se nikdy předtím bát nemusel.
Začíná ho mrzet to, že se zamiloval pro ně, do nesprávné osoby.
Proč nedokážou pochopit, že když člověk miluje, je mu jedno co si druzí myslí.


Možností je na tisíce, ale jen jedna jediná, je pro nás správná a to ta, kterou si sami vybereme.