píšu to co cítím...

Anotace: zeptala se mě kámoška:Víš proč s ním vůbec chodíš?v tu chvíli jsem jí nějak nedokázala odpovědět,ale ted už ano.

Už ano,pro ten pocit co jsem dneska měla.Celou dobu přemýšlela,jak na tom spolu jsme,protože jsem nevěděla jestli ke mně cítí to co mi napsal akorát na qipu,ale že to tak prostě opravdu je a co je pro mě schopen udělat,aby dokázal jak mě má rád. Dnešek byl ten den který to rozhodl.Byl to nádherný den s ním,pořád jsme se bavili a byla i sranda.Poprvý když jsem se k němu přitiskla a dala hlavu na jeho rameno,tak jsem nápadně vnímala jeho vůni,která byla krásná,prostě ta jeho známá vůně,ale vnímala jsem jí nějak jinak než jindy mno znáte ten pocit.Prostě v tu chvíli jsem si uvědomila,co pro mě znamená a že jsem asi schopná to všechno co mi vadí nějak překousnout,se sněžit to překonat nebo prostě vyřešit.Ta jeho vůně a to jak jsme se přitiskli,pro mě bylo víc v tu chvíli než kdybychom si daly pusu nebo tak něco.Prostě to jak jsem cítila jak jeho ruka na mých zádech si mě držela a nepustila.Asi pět minut jsme tam takhle seděli,mlčky se objímali a pro mě to bylo všechno na světě.Stačilo mi to a nic víc jsem nepotřebovala, protože jsem cítila jeho a on zase mě.Jako bychom se propojili a vnímali sebe i beze slov. Prostě jen tak se poznávali,ale mlčky,jakoby jenom tělem,ale bylo to víc než cokoliv jiného.