Vidět Tě..

Anotace: Občas člověk člověka nedokáže odhanout hned na první pohled,ale po pár měsících,letech,zjistí věci,které by možná ani nechtěl vědět...

Nedokážu přestat plakat.. Všechno to začalo před rokem a dvěmi měsíci,tak nevinně,sladce,krásnými pohledy,zdlouhavými pohledy do očí,letmými doteky a krásnými slovami. Kdybych já tenkrát věděla,že se stane,to co se stalo.. Myslela jsem si,že to myslíš vážně,ale pro Tebe to byl jen hloupý úlet nebo jak se tomu říká. Jenomže pro mě ne,pro mě to bylo něco víc.. A pořád je,pořád to ve mně žije a nikdy to nezemře.. Navždycky si uchovám v srdci tu vzpomínku,jak jsme se seznámili. Když jsi měl oči jen pro mě a já tě neustále odmítala.. Nevěděla jsem,co tím mým hloupým odmítáním ztrácím.. Nedokázala jsem si přiznat,že bys ty mohl být pro mě třeba ten právý z čehož teď opravdu už nemůžu.. Proč jsi mi říkal,že Ti na mě záleží? Proč jsi mi psal ty sladký řeči? Jseš ode mě 70 km a neviděli jsme se celý rok od prázdnin! Každý jsme byl někde jinde a já na Tebe nedokázala zapomenout a jak se ukázalo ty na mě taky ne.... Myslel jsi na mě,já na Tebe.. Přáli jsme si,abychom byli spolu,ale nešlo to.. Pořád nám v tom něco bránilo,ať šlo o mou hloupost a nebo o tvou nesmělost. Neměla jsem a nikdy nebudu mít lepší pocit než jsem měla tehdy,tehdy když jsi o mě ještě stál.. Jak šel čas,tak i my jsme se vůbec neviděli.. Kdybych napsala,že možná tak třikrát v jednom půl roce,tak bych možná ještě lhala.. Bylo mi do breku,když jsem věděla,že jseš ode mě tak daleko a já s tím nemohu nic udělat jen to než čekat až budou zase prázdniny.. Píše se 2.8.2009 a já tam opět jela! S mou nejlepší kamarádkou... Pamatuješ na ten večer? Vzal si mě za ruku a řekl jsi mi,že jsi na mě nikdy nedokázal zapomenout? Že Ti na mě pořád záleží? Proč já jako pitomá chtěla dělat zajímavější a řekla Ti,že již mám přítele? Proč? Jsem opravdu husa.... Udělala jsem tu největší chybu v mém životě a já toho budu litovat dokonce života! Ani se nedivím,že Ti zkamenila tvář.. Ale přes tohle všechno jsi mě vzal za ruku a jeli jsme spolu domů... Objal si mě a políbil... Víš,jak mi bylo krásně? Když jsi mě držel tvými hebkými dlaněmi,hladili si mě,objímal,líbal.... Bylo mi tak nádherně! I když byly 2 hodiny ráno a venku zima... S Tebou mi bylo jako v nějakém jiném světě,nemusela jsem myslet na rozvod mých rodičů,na novou školu.. Měla jsem se nádherně opravdu! Takový pocit,jaký mnou prošel je nepopsatelný... když se na mě podíváš a nebo se jen pousměješ mnou propluje vždy taková malá naděje,že svět ještě být krásnější,zapomenout na psychické týrání,na fyzické ubližování... Na proplakené noci kvůli hlouposti mé matce. Taková naděje,která nikdy neumírá! Jako bys mi tím svým pohledem řekl " Nezoufej,jsem tu ještě já" ... Vždycky může být hůř... cítím to úžasné šimrání bříšku a teprve tu noc jsem si uvědomila,že k tobě cítím obrovský cit,obrovskou touhu... Šli jsme se projít a tys mě neustále držel za ruku... Já ve své lži,že mám přítele se již ztrácela ve tvých tajemných pohledech.. Najednou jsi mě vzal na úplně cizí zahradu,kde byly otevřená vrátka...Tam jsi mě opět objal a řekls mi,jestli je mi dobře ..přikývla jsem a pak se to stalo ..líbal jsi mě,položil jsi mě na zem a začal jsi mě něžně hladit po celém těle a.... pokračovat už nemůžu neboť pokračování je již ví než jasné,ale pamatuji si,na co jsem v tu dobu myslela na řeči ostaních ... Na řeči,že Ti jde jen o to někoho dotstat do postele,řeči že chceš jen sex a nic víc.. a stejně jsem měla krásný pocit,že jsem s Tebou,protože jsem cítila TU NADĚJI!! Naději,že to mezi námi bude mít budoucnost.. Byl konec a my se zvedli,tys mi chytl za ruku,podíval ses mi do očí a opět ses zeptal,jestli je pořád vše v pořádku,jestli se cítím dobře.. nezapomenu na tvou otázku " Niky ist alles klar? " ...zbožňuju tvůj pohled.. Ano odpověděla jsem,všechno je v pořádku.. Pak pro Tebe přijel kamarád a jel jsi domů,já a kamarádka jsme šli spát a ráno se probudím a vidím smsku... "Dneska to bylo strašně krásný,ale jestli máš přítele,tak to chápu,jseš kouzelná"... Nevím,co jsem si měla myslet.. Bylo mi hrozně,okamžitě jsem odepsala,že kluka nemám,ale co ty? Neodepsal jsi? .. Nic,ani slovo.. Od toho dne ses mi ani neozval,pak jsem odjela na dva dny domů a zase jsme se s Petrou vrátili.. a Tebe jsme potkali,když jel ve svém vyleštěném autě domů,jen si zamával.. nic,prostě nic jinýho! Ani nevíš,jak mě to bolelo! Po tom všem... kamarádka byla ta jediná,kdo mě utěšovala,kdo mě chápal.. říkala,ať ti napíšu,ale já jsem prostě taková že ne!Mám svou hrdost a ta mi prostě brání udělat první krok!! ...pak to přišlo vůbec jsme se nevídali.. byla jsem tam týden,dva.. A já tě jen viděla,jak projíždíš kolem mne autem a jen tak zamáváš a pousměješ se.. Víš v tu chvíli jsem začala věřit všem těm pomluvám! Že jsi konečně dostal,to co jsi chtěl! Dostal jsi mě a teď? Hledáš někoího novýho.. ale mně to pořád nešlo do hlavy.. proč bys mi celý podzim,zimu a jaro psal,jak se na mě těšíš,jak mě chceš už moc vidět,jak jsem tvá žena snů? Nechápu.. kdyby Ti šlo jen o sex,tak bys ses na mě už dávno mohl vykašlat? Tak proč jsi to dělal? Proč ses o mě neustále zajímal? Muselo v tom být něco víc.. nebo ne? Já už nevím,nevyznám se v Tobě.. myslela jsem nesutále na ten pocit,jak jsi byl semnou,co jsi mi říkal,jak jsi mě držel,jak nám spolu bylo krásně.. Neviděla jsem Tě celou dobu,brečela jsem po nocích a jediný,kdo mě držel za ruku místo Tebe byla moje nejlepší kamarádka.. byla jsem od tebe takový kousek a stejně jsem nic neudělala.. Petra si našla kluka a ten má 3 další kamarády,jezdili jsme s nima do města,po večerech na lavičky a dělali si oheň.. Jeden z nich měl o mě zájem a já už se nedokázala trápit kvůli Tobě,protože ty ses ani neozval! A věděl jsi,že kluka nemám!... že žádnej není! Podala jsem se a s tím klukem jsem e občas ujen obejmula,ale to jen pro ten pcoit,že jsi mi chyběl TY!.. V tom ohni jsem vždy viděla jen Tebe a nedokázala jsem se soustředit na nic jiného.. Jenomže jsem možná udělala chybu,začala jsem si s nim psát sms... ve smyslu "chybíš mi,jseš strašně fajn,mám tě ráda" ...možná to byla chyba?! Je po prázdninách a já přijdu na ICQ,píšeš mi,jak se pořád mám a já na tebe v tu chvíli měla obrovský vztek.. Napsala jsem,že fajn... a pak nic.. týden nic,jeli jsme na víkend opět k Tobě, k mé babi, kamarádka ke svému klukovi a já prostě na víkend.. Jednoho večera jsme šli do místního podniku a tam jsi byl TY!! Bavil jsi se se šéfem.. Přisedl sis k nám ke stolu a objednali jsme si pití.. Nevím,proč ale neodvážila jsem si ti nic říct,myslela jsem,že pro Tebe je to semnou vyřešená věc,ale... Pak jsem udělala další chybu! Vzala jsem svuj mobil a ukázala jsem ti své sms od toho kluka.. (od tvého kamaráda,kterého znáš moc dobře) ..divně ses na mě podíval a řekl jsi " Neříkala jsi,že máš ráda mě? ".. nevim,co to ve mně proběhlo,takovej hroznej pocit,ale i vztek že ty sis jen užil a nic jinýho si nechtěl! Řekla jsem že to tak není,ale ty ses jen tak škodolibě podíval a nechtěl ses o tom už bavit... celý večer jsi se na mě koukal jakoby přes prsty,jakobys mě neznal.. a řekli jsi mi,že ten kluk má prej holku.. nevim,proč ale bylo mi zle.. z vás všech! Chtěla jsem Vás všechny nesnášet,ale nejde to! Já vím,udělala jsem chybu? Ale divíte se mi? Vždyť na mě úplně kašlal po tom všem a nevím proč..opravdu nevím proč! Zeptala jsem se Tě jestli se uvidíme a ty,že jedeš na paintball!Tak co?... Že by v neděli? Dobře! Viděli jsme se v neděli a kamarádka mi dala odvahu ať ti řeknu do očí co k Tobě cítím.. přijel jsi,sedl sis a řekls: tak co jsi mi chtěla říct? Jo a Sebastian nemá holku,byl to prej jenom kec,on má rád jenom Tebe dneska jsem s ním mluvil.. Doteď nevím,co jsi mi tím chtěl naznačit.. ale to je jedno.. Podívala jsem se ti do očí a řekla jsem ti "já mám,ale ráda tebe"... a to co jsi udělal potom??? To mě bolí! Tak strašně... Víš,co jsi mi vůbec řekl? Že máš rád ještě někoho jinýho,že si to musíš promyslet.. Já myslela,že tě v tu chvíli zabiju!! Nesnášela jsem Tě,proč jsi mi to udělal? Ano je to pravda jseš ten děvkař,jak všichni říkali!! Přesně to jseš!!!.. Miluju Tě,ale i nesnáším a nikdy nezapomenu na tu noc,na ten celý rok,na ty řeči,na tvoje rty,vůni,oči,ruce,tělo.. Nikdy NEZAPOMENU a nikdy nebudu litovat,toho co jsem udělala,protože to bylo s Tebou a bylo to to nejkrásnější! Pocit,který mě navždy bude hřát na srdíčku..! Pak jsi mi napal,jak se mám a že se mi omluvíš za tu neděli.. byla jsem tak naštvaná a zklamaná,že jsem ti jen napsala: co jsem od tebe mohla čekat.. a víš,co jsi mi napsal?? Mám Tě rád... tohle? Co to je? Proč mi to děláš? Chci na Tebe zapomenout,každou noc pro tebe brečim,protože tě chci,protože tě potřebuji,toužím po tobě tak moc... Chci Ti darovat svoje srdce a chci být s tebou,nechápeš to sakra? Proč teda nejsme spolu? Ty nechceš? Nebo si nejseš jistý? Nevíš,co chceš? Nebo mi nevěříš? Po tom všem? Nebo si myslíš,že jsem ještě malá holka? Že já nevím,co chci? Vím,že ti nejsem lhostejná jinak bys mi nepsal,jak se mám a jestli je všechno v pořádku? Proč.. Těším se na tuten týden až tě zase uvidím.. a víš,co.. chci ti to říct.. chci mít jasno i když... já vlastně nevím,jestli chci znát pravdu,protože možná bude krutá.. možná taky ne? Ale jak to mam sakra vědět? Nechci si ubíjet depkou,chci žít ze dne na den! Radovat se,jen se smát a užívat si života... nejde to!!!Bez tebe to nikdy nepůjde!.. Andreasi!! Doufám,že někdo tam nahoře mě vyslyší a pomůže mi... protože já už fakt nemůžu.. Potřebuju utřít slzy,ale ty bys to uměl nejlépe.. Ať to dopadne jakkoliv tak si navždycky pamatuj... Pro mě budeš ta PRVNÍ velká láska a ta jediná,možná se dokážu znova zamilovat,ale tebe nikdo nepřekoná,pro mě budeš navždycky to nejlepší,co mě potkalo... chci,abys byl co nejvíc šťastný i když to bude beze mě,protože mi na tobě opravdu záleží.. Jseš pro mě tím jediným,nejlepším KLUKEM na světě a NIKDY a NIKDO,to nezmění.. Slibuji,že v mém srdci budeš mít navždycky svoje veliký místo a nikdy ho neztratíš! Protože jses do mého života zapsal,tak strašně,že to nepůjde vymazat... Chci být zase někdy šťastná i když si myslím,že to bude bez tebe.. přesto NIKDY NEZAPOMENU! A jen díky tobě vím,co je to láska a já ti děkuji,že jsem jí mohla poznat....