Můžete žít své ideály, můžete věřit ve své sny...
Ale jen těžko se sny a ideály stanou skutečností
vedle člověka, který vaše sny nevidí a to, co se mu vaše duše snaží pošeptat, neposlouchá...
(Tímto mám namysli to, že žijete s partnerem, milujete ho, ale zároveň cítíte, že vám až tolik nedokáže porozumět a vidět věci tak, jak je vidíte vy. Smutné ale je, když se o to ani nesnaží ... ) Ale možná je to celkem běžná věc mezi partnery, zároveň ale podle mé zkušenosti existují i lidé, kteří vám rozumí naprosto dokonale...) Máte někdo podobné zkušenosti? Jestli ano, klidně pište do komentářů. Docela mě to zajímá :-)
Vídím to úplně stejně. Partner už spíš nechce vidět, ale zase není tak špatný, aby člověk ukončit etapu života s ním. Je to běžný jev i v mém okolí.
29.01.2010 14:15:00 | KocourekHK
je to strašně těžké, také jsem v jednom článku řešil, jestli je dobré se měnit kvůli lásce... ale jednoznačný závěr nejspíš neexistuje:) na to jsou lidské vztahy moc složité, co jednomu pomůže, jinému uškodí... někdo nemá odvahu odejít ze vztahu a trápí se, druhý odejde, najde si nový a trápí se znova... třetí odejde a je šťastný... a těch kombinací je mnohem víc, první se vrací ke třetímu, druhý potkává čtvrtého, třetí chodí s druhým i prvním zároveň atd. ale nechme toho, ať z toho není matematika:)
28.01.2010 09:33:00 | Doki