Jak vidím lásku já

Jak vidím lásku já

Anotace: Je to taková menší úvaha o lásce z pohledu zklamané ale stále zamilované puberťačky. Prosím komentujte zda souhlasíte či to vidíte jinak. Ráda poznám i jiné pohledy na věc.

Láska
Co je to vlastně láska? Je to pominutí mysli či chemická změna?Jedno však vím jistě a to, že láska bolí. Láska také ničí ale zároveň dokáže člověka udělat šťastným. Je však jen otázkou času na jak dlouho. Šťastný je každý většinou jen chvíli a potom celý zbytek života za tuto chvilku šťestí platí. Oproti tomu nešťastní jsme většinou povětšinu života. Ano, řekněme si to upřímně, láska bolí ale i přesto ji každý stále chce a touží po ní. A to i ten kdo se již několikrát zranil. Láska nám totiž dává důvod žít. Dává nám důvod ráno vstát a jít do školy či práce. Dává nám důvod proč se dělat hezkým. Důvod proč se změnit. Na druhou stranu láska nám dává důvod proč se zabít. Prostě jen tak zemřít a necítit už nic. Dává nám také důvod proč potlačit city.Někdy si říkám, že by byl život bez lásky snažší,ale protože jsem bojovnice a i přesto, co vše mi láska udělala a vzala jsem ji stále ještě nezatratila. Ano znám lidi, co nejsou jako já a lásku zatratili. Lidi, co tvrdí, že by to bez ní bylo lehčí, že by bylo
lehčí kdyby existovala jen sexuální přitažlivost. A nejspíš mají pravdu, přesto jim musím oponovat.Kdyby byla jen sexuální přitažlivost tak by život ztratil
jiskru. Vše by ztratilo jiskru. Jen si vzpomeňte na ten pocit v břiše, na ty motýlký co cítíte, když vidíte nějakou milovanou osobu. Na pocit když se vás ta osoba třeba jen nevědomky dotkne a vy jen tajete. Co by bylo líbání bez lásky? Řeknu vám to, dle mého názoru jen mechanická činnost, naprosto zbytečná k přežití druhu. Co je ale na lásce nejhorší je to, když se bezhlavě zamilujete. Dokáže vás totiž změnit k nepoznání. Láska donutí lidi dělat věci, které by nikdy nedělali. Věci,které jim nejsou vlastní a za které se třeba i stydí. Kolikrát jste už dávali svému milému poslední šanci? Já to dělám poslední dobou skoro denně a to jen proto, že vím, že je tím pravým. Jeden z nejhorších pocitů na světě dle mě je ten, když víte, že jste našli toho pravého, kterého k smrti milujete, ale zároveň cítíte, že ho ztrácíte a nemůžete s tím nic dělat. Už tolikrát jsem viděla mladé páry, které byly neskutečně zamilovány ale stejně se rozešly, většinou kvůli nedorozumněním. A rozhodně nechci dopadnout jako oni. Bohužel jsem za tu krátkou dobu co tu jsem poznala, že si člověk nevybere a že láska se postupem doby většinou ztratí a zbyde jen zvyk a pohodlnost. Jsem znechucena poznáním, že ať budu ží s kýmkoliv, ať budu milovat kohokoli, tak se z lásky stane pohodlný zvyk, že zmizí. Muž to řešívá milenkou, ale co zbyde ženě? Co zbyde člověku, který miloval a možná stále miluje k smrti někoho, kdo jeho již ne? Co když víte, že už nikoho nemůžete nikdy tak moc milovat a nemůžete být již nikdy úplně šťastni? Ano, většinou po rozchodu najdete jinou lásku, dokážete potlačit vzpomínky, ale již nikdy nebudete tak šťastni jak s tím, koho jste k
smrti milovali. Zbyde vám jen zůstat sám, nebo si najít náhradu, která vám však nikdy ani zpola nenahradí vaši životní lásku a vy prožijete život v zklamání. Možná jsem naivní a zaslepená ale nyní již věřím, že pro každého existuje na světě jedna jediná osoba, která je pro něj určena. Bohužel ne vždy to dopadne šťastně... Proto pokud jste již takovou osobu našli tak se jí jen tak lehce nevzdávejte a za svou lásku bojujte.
Autor sad_girl, 26.12.2005
Přečteno 1129x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (4)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (5x)

Komentáře

Tak.A rozplakáno.Nad tím, co jsi napsala.V dobrem slova smyslu.Co,když ten, co na něj chci zapomenout, je ten pravý životní??Má přednost hrdost?...Má přednost další trápení?....Má přednost,aby srdce znovu umíralo??...Má přednost?...

12.04.2007 23:15:00 | lonely.princess

to jitruška: Jsem ráda, že to někdo vidí stejně, i když to není zrovna výhra. Přeju Ti z celého srdce aby se Ti povedlo tvého prince získat a kdyby se to náhodou nepovedlo, tak měj na mysli, že je kolikrát lepší jen snít, než tu ideu pak žít. Kolikrát se totiž změní spíše v utrpení, někdy je lepší jen toužit a snít. Ale to určitě slyšet nechceš : ) takže hodně štěstí a krásné snění.

09.01.2006 17:20:00 | sad_girl

to katík: Musí to pro Tebe být fakt strašné. Dokážu si představit jak jsi na dně. Mě bohatě stačilo, když jsem toho svého viděla jak oblizuje moje dvě kamarádky takže jsem alespoň z části poznala jak je to strašné, když vidíš jak někdo koho strašně moc miluješ je s někým jiným, ale ty to musíš mít mnohem horší. Je strašné jak člověk musí trpět za jeden nerozvážný krok, za neschopnost vyjádřit city nebo za otálení. Znám ten pocit, když si říkáš, co by bylo kdyby jsi to neudělal, když si říkáš, žes to neměl dělat a nebo naopak, žes to udělat měl a ani jedna z těchto variant není snesitelná. Takže Ti přeju hodně štěstí a sílu aby jsi to dokázala překonat a nepřestávej doufat, třeba se to spraví. Zkus si s ním o tom třeba v klidu a bez emocí (vím, že je to moc těžké) promluvit. Aspoň pak budeš vědět na čem jsi a případně moci zapomenout.

09.01.2006 17:16:00 | sad_girl

Ahojda! chceš znát můj názor? Je to jednoduché, shoduje se s tvým :) Zrovna teď jsem zamilovaná do člověka, který to ani netuší a víc než kdy jindy si uvědomuju, že láska bolí, ale zároveň ji nechci stratit. Klidně budu takhle nemocná ještě dlouho a budu doufat, že i přes tu bolest bude ta nemoc nevyléčitelná! Zrovna jsem si přečetla tvou úvahu, hraje mi tu má oblíbená písnička, která mi ho tolik připomíná, já pláču a děkuju svému princi, že ho mohu, i když jen nevědomy, milovat...

07.01.2006 14:42:00 | jitaaa

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí