Dnes pohořím ... šťastně.

... a nevyjádřím to ani já.
Tak jako to nevyjádřili ti přede mnou
- a nevyjádří ani ti po mně.

Je to totiž to nejsubjektivnější.

Tak tedy třeba

... to, když Vám ušní lékař z ucha vytáhne tmavý chloupek (s poněkud nedůvěřivým výrazem) - a Vy zrudnete pod blonďatými vlasy a přiznáte chlupatý a tmavý protějšek.

... to,když se opájíte pocitem sdílení ve dvou ... a zároveň Vás tak nějak nečekaně píchne - přes veškerou zamilovanost Vám zachybí to,nač už jste si jaksi zvykli,nesdílení a pocit jakési SVOUCNOSTI ... a pak to zas rychle přejde.

... to,že se Vám chtívá brečet bez důvodu.

... a stejně tak se smát.

... je to taky obrovský STRACH - průvodní stav všeho,na čem hodně záleží.

Taky je to nutkání pokusit se o úvahu na téma LÁSKA.

Pohoříte na ní.

Tak jako já:-)