Dívám se do plamenů ohně...vidím spalující vášeň..jako bych hleděla do svého nitra...ale momentálně není toho,kterého by mé plameny spalovaly....toho,jenž hledám..nejsou to oni,je to on..ten,který chápe,který ví,který mě najde,vídám ho ve snech..ale neznám jméno,neznám hodinu ani den našeho setkání,ale přesto to vidím..předvídám,ikdyž neznám tvář..tak vidím..zvláštního člověka.Každou noc volám..hledám z hloubi své duše,takový žal,samota v tomhle světě,mezi těmito lidmi...jsou tak stejní a já tak odlišná.Všichni to vidí,všichni to ví.Už mě za to dávno odsoudili.Vnímáš to stejně,ano...ale nejsi tu.
Nemyslím si,že je to iluze. Naopak,je to reálné a určité. To,že se to pokroutí po svém začátku,není vina iluze. Mám podobný pocit a užívám si ho. Něakou dobu asi ještě budu. :-)
31.08.2011 01:48:00 | Kávový Poutník
Vše co vidíš kolem sebe je iluze... jen nevíš jestli je jednoduchá, duplovaná nebo mnohonásobná. Reálné v tomhle světě není vůbec nic...
21.03.2011 22:21:00 | Trystan ap Tallwch
Těžko;-)proč bych tu pak byla já....Všimni si části:vídám ho ve snech..na iluze nevěřím,věřim v tohle,ve svůj cíl.
16.03.2011 21:35:00 | Lasombra