Nesmyslné rány

Anotace: Modré pozadí snad dodá vyššího smyslu.. jinak jsem ztracena.

Prostírám city na sváteční tabuli.
Lásku, coby talíř snadno plnitelný, ohraničím kovovou lžící lži a dvěmi přáteli - soucitem a lítostí.
Džbán bolesti k zapití lásky nechávám však prázdný.
Neměl by být snad po lásce jistý sladký pocit zadostiučinění? Vítěztví nad sebou i druhým, či třetím?
Měla by být láska pouhým účelem i prostředkem věčné bezzubé sebelítosti?
Ano? Opravdu si všichni oduševnělí a uvědomělí neuvědomují pravou podstatu "lásky"? Pak hodno popravit křehký to cit již v počátku.