LÁSKA JAKO PAVUČINA

Anotace: Ani nevim jestli je to úvaha....psala jsem to poprvé....tak posuďte sami.

Láska je křehká jako pavoučí síť. Když zafouká vítr, pavučina se malinko zachvěje. Když se však spustí déšť, potrhá se a mnohdy nezůstane nic. V lásce je to podobné. Někdy vznikne malá hádka, ale po čase se vše napraví, tak jako pavouček obnovuje svou síť, po malém větříku. Někdy to však v lásce někdo vzdá nebo to chce skončit, přestože nemusí. A mezi zamilovaného chlapce a dívku se postaví něco, co může vše zkazit. Někdy zbude pár citů, tak jako po bouřce, zbude pár vláken pavučiny. Pavouček proto znovu vše napraví. Ale u lásky ? Mnohdy se stane, že i přes zbytky citů začne jeden ze zamilovaného páru jinde….znovu…přestože ho druhá osoba stále miluje a nechce ho ztratit…Láska je křehká jako pavučinka….proč jen lidé nejsou jako pavoučci ? Kdyby lidé jako pavoučci byli, nemuselo by být na světě možná tolik zlomených srdcí...