Sám

Seděla rozmarně na desce stolu, nohu přes nohu a dívala se do slunce,

nebyla nikterak krásná, přesto však byla si vědoma svého současného půvabu,

jako by každý její tělesný pór vyzařoval přitažlivost..

proč jí on nevnímá..

Tvrdě spal, dívala se na něj a snažila se koncentrovat svůj hněv, 

snažila se uvědomit si, že to vše vyřčeně včera večer nebyla pravda, nedokázala to

nesnášela každičkej kousek jeho holých ramenou..

proč tolik touží po tom, aby jí objímali

V pátem šuplíku ležela pistole, přehrávala si v hlavě soukromou groteskní scénku, 

postřelila by ho, pak by ho chtěla honem zachránit a on by na ní křičel že je blbá,

ať tu krev neutírá tím ručníkem a ona by brečela a on by kříčel..

* * *

Vzbudil se ramena bojovně napjatá a na tváři měl připravený neproniknutelný výraz, 

schválně se na ní nedíval, jen si sednul na okraj postele a začal se oblékat. 

Pak se otočil by ji oznámil ať si přijde dolů pro snídani..

ale ona tam nebyla..