Pohádky pro dospělé

Anotace: aneb televizní iluze.

      Vidíme to dnes a denně. Romantický snímek – muž a žena se seznámí, zamilují, vypadá to slibně, pak se něco pokazí, ale muž je natolik odhodlaný získat ženu svého srdce, že nás za doprovodu dramatické hudby čeká heroický výkon a velkolepý happyend. To je jedna z mnoha šablon pohádek pro ženy. A co muži? Jedním slovem – jejich pohádky se označují pojmem pornografie. A tak se náš život motá kolem těchto iluzí, které si leckdy vpustíme do reálného života a divíme se, jak je možné, že tomu není tak jako ve filmech (či seriálech).

Pohádky pro ženy

      Většina žen si doma přeje mít romantického hrdinu. Nemusí nutně vypadat jako navoněný hezounek, však i Jason Statham je v určitých snímcích romantik, i když působí velmi drsně. Žena touží po chápavé náruči, po lásce, která překoná všechny nástrahy, po ochránci, který nikdy nenechá pošpinit její čest, po gentlemanovi, který jí sundá kabát či podrží dveře, po věčném romantikovi, který se nad ní bude rozplývat, i když bude sám s jeho přáteli, po starostlivém muži, se kterým bude moci probírat svoje problémy (menstruaci, pomluvy,..), se kterým bude moci řešit, co jí zajímá a baví (módu, věčné seriály a telenovely,..), který s ní bude řešit problémy jejích kamarádek, po šikovném muži, který nejen že opraví vše, co se v domácnosti pokazí, ale bude si i po sobě uklízet, občas uvaří či vypere nebo zajde s ženou na nekonečné nákupy. Dalšími předpoklady jsou samozřejmě vyšší než průměrné výdělky, dobrá práce, dobré jméno, majetek a v neposlední řadě také vzhled (charisma). A tak bych mohla pokračovat do nekonečna. Ruku na srdce, kolik takových mužů ve svém okolí máte?

      Televize nastavuje zrcadlo tomu, co ženy skutečně chtějí. Ale jak bylo řečeno v úvodu, jde pouze o iluzi. Často u romantických snímků nevěřícně kroutím hlavou. Ženě ujede poslední vlak, a zrovna v ten okamžik u ní zastaví auto s tímto supermužem (nutno říci, že zuří pomalu hurikán a on jako princ v černém BMW přijede ženu zachránit). Nebo se žena rozhodne, že odcestuje či se přestěhuje do jiné země – supermuž neváhá a přes celé město plné nástrah běží na letiště, kde holýma rukama zastaví letadlo. Muž se prostě objeví v tu nejlepší chvíli, vyrazí ženě dech a zrodí se láska, která hory přenáší. V tomto jsou ženy stále ty malé holčičky, které touží proměnit se z Popelky v princeznu po boku toho nejúžasnějšího prince. A v tomto světě iluzí mají muži těžký úkol. Jsou stále srovnáváni s filmovými hrdiny. Některé ženy si to nemusí uvědomovat, ale je tomu tak. Často od svých kamarádek slýchám věty typu: „Proč ho ani nenapadne vzít mě do restaurace?; Proč mi nikdy nekoupí nebo alespoň někde neutrhne květinu?; Proč nemůže alespoň jednou dát přednost mně před kamarády/pivem/fotbalem?; Proč nemůže alespoň jednou uklidit?; Proč nemůže alespoň jednou připravit romantický večer?; Žádám tolik, když chci, aby se choval normálně?“ Ale kdo určuje tuto „normálnost“? Každý muž je jiný – a ani jeden není dokonalý. Někteří se skutečně snaží – zahrnují svoji milou žvatlavými slovíčky, dívají se s ní večer na Ulici, chodí s ní po nákupech, řeší s ní, že Lucka už se zase rozešla s Pepou... ale stokrát radši by se místo na Ulici dívali na fotbal, místo nákupu zašli na pivo a místo řešení zbytečností prožili hezký večer se svojí milou v peřinách. A tak je po čase muž více či méně nespokojený a vznikají problémy. Problémy, jejichž prvopočátkem byli právě romantičtí hrdinové, kterými nás denně krmí televize.

      Muži často říkají, že ženy nevědí, co chtějí. Ale naopak – ženy moc dobře ví, co chtějí – chtějí toto všechno a ještě něco navíc!

      Tyto snímky ale neovlivňují pouze ženy. I muži předpokládají, že jejich přítelkyně bude tak dokonalá, jako vídají ženy ve filmech. Předpokládají, že pokud večer vypadá skvěle, po probuzení tomu bude také tak. Čekají, že žena bude stále v pohodě a usměvavá, krásná jako mrkací panenka. A hlavně čekají, že bude stále při chuti..

Pohádky pro muže

      Vnadná blondýnka v sexy oblečku s myšlenkami jen na to jediné, s úsměvem na rtech, provádějící všechny mužovi fantazie. Nádherná brunetka celá v latexu, které nejsou cizí ty nejzvláštnější praktiky. Ženy, které „to“ chtějí sedm dní v týdnu dvacetčtyři hodin denně. Porno je jedna z největších iluzí, která ovlivňuje jak muže, tak některé ženy.

      Častým problémem ve vztahu je sex. A není to jen kvůli přirozeným pudům, ale i právě kvůli iluzi porna. Často si muži stěžují, že to nemají tak často, jak by chtěli, zatímco jejich partnerky si stěžují, že to mají až moc často. Čím to je?

      Na začátku vztahu se hormony bouří a sexuální potřeby jsou u obou partnerů vyrovnané. Když opadne počáteční zamilovanost, ženská potřeba klesá, zatímco mužská je stále na stejné úrovni. Samozřejmě toto ovlivňuje více faktorů. Muži dosahují vrcholu své sexuality okolo dvacátého roku života, ženy obvykle kolem třicátého roku. Není proto vůbec zvláštní, že mladé ženy mají starší muže, zatímco starší ženy pokukují po zajíčcích (a naopak). Nemění to však mnoho na biologických faktech. Z tohoto pohledu muž může oplodňovat ženy neustále, zatímco žena má největší šanci na oplodnění pouze pár dní v měsíci. Z tohoto důvodu (pudového) se předpokládá, že muž je při chuti stále – a nejen při chuti na jedinou ženu. Tímto neomlouvám nevěru, kterou odsuzuji, pouze píši fakta. Žena naopak sex toliko nepotřebuje. Samozřejmě, doba šla dopředu, takže sex už není pouze nástroj na zachování populace, ale je i zdrojem radosti, potěšení a uspokojení. Ale je nutno brát tato fakta v potaz. Ačkoliv žijeme v civilizované moderní době, ty nejzákladnější pudy v nás přežívají už tisíce let.

      Sex je téma, které bylo dlouhou dobu tabuizováno. Nyní je brán takový, jaký je – jako přirozená součást lidského života. Bohužel vinou heroických výkonů v pornu lidé nejsou v tomto směru upřímní, leckdy mají komplexy a často si vymýšlí. Pamatuji si, jak jsme s bývalým přítelem byli na návštěvě u našich přátel, říkejme jim třeba Anička a Tonda. Došlo i na toto téma. V té době spolu ti dva byli více než pět let. Když Anička odešla do kuchyně, Tonda se rozpovídal o tom, jak je skvělé, že „to“ dělají každý den i několikrát denně a vyprávěl různé podrobnosti, které ani nebudu zmiňovat. Po několika minutách jsem jela s Aničkou na nákup. Řekla mi, že slyšela Tondův monolog a že se cítí trapně. Já jí odvětila, že se vůbec nemusí stydět, že je naopak skvělé, že i po pěti letech mají tak skvělý sexuální život. Ona se na mě podívala a pološeptem mi odpověděla: „Upřímně? I jednou za čtrnáct dní je moc.“A tak je tomu ve většině vztahů. Lidé se stydí přiznat, že „to“ provozují třeba „jen“ dvakrát do týdne, protože v oné záplavě dokonalých sexuálních vztahů ostatních by se cítili trapně. Takže se vžijí do role kecálků. Ale opět – kdo určil, jak často je to správně? Není to snad pouze na domluvě partnerů? Kdo toto může soudit?

      Další samostatnou kapitolou jsou sexuální fantazie, které porno jen umocňuje. Někteří muži jsou už natolik zblblí, že si myslí, že každá žena je taková, jako je ta v pornosnímku. A tak se diví, proč zrovna ta jejich roztomilá Míša nechce anální sex a nehodlá o tom dál diskutovat. Nebo proč zrovna krásná Týnka nechce provádět orální sex a podle jejích slov se jí z toho zvedá žaludek. Nebo proč vlastně ta jejich úžasná Lenka nechce hrát roli dominy a chovat se k nim jako k otrokům. A proč vlastně Nikola nechce ani zkusit pissing? Každá žena je jiná – a ani jedna není dokonalá. Každá má ráda něco jiného, každá nerada provádí jiné věci, každé se jiné věci dokonce hnusí. Není nic divného na tom, že Týnka nemá ráda orální sex nebo že Míša nesnáší anální sex. A není to ani sobectví. Sobectvím je nutit ženu do něčeho, co nechce či k tomu má odpor (a to platí i v případě, že nutí žena muže do něčeho takového). Pokud muž nemá rád koprovku a vy mu ji budete celý týden každý den servírovat, také vám ji „omlátí“ o hlavu. Každý problém má své řešení a vždy se dá nalézt kompromis.

      A tak se dostáváme zpět k pornu a podobným pořadům. Zde lidé mohou stále. Ženy nebolí hlava, nejsou unavené z práce, nechtějí si odpočinout u oblíbených televizních pořadů. Chtějí „to“! A to hned teď! Chtějí „to“ jakkoliv! Ať dělají cokoliv, všeho nechají a vrhnou se na „to“! Dělají „to“ několikrát za sebou, s množstvím mužů, předvádějí postelovou gymnastiku a plní i ty nejúchylnější choutky mužů. Ale zde opět ruku na srdce, kolik takových žen znáte?

Závěr

      Stejně jako žena chce dokonalého supermuže z romantických snímků, muž touží po nádherné supermilence z pornografických snímků. A oba čeká rozčarování – muž není dokonalý, má své mouchy, ženin středobod světa není jen a pouze sex. Je těžké se s tímto srovnat a slevit ze svých nároků, neboť v hloubi duše po dokonalém protějšku, jež nám servíruje televize, kina, internet, apod. sní každý z nás.

      Podívejte se na svého partnera. Sedí na gauči, začíná se mu tvořit pivní mozol a už zase si pod sebou podestlal drobky z jídla. Podívejte se na svou partnerku. Ve vašich starých trenkách a vytahaném triku s natáčkami ve vlasech si nenalíčená prohlíží ženský časopis. Co vás napadne při pohledu na vaše milované? Ženy, vadí vám, že doma nemáte svalovce, který má vždy připravenou kytici květin pro vás? Muži, vadí vám, že nemáte dokonalou supermodelku, která na vás mrká se slovy „Můžem hned“? Nebo si naopak plně uvědomujete, že toho druhého právě pro ty roztomilé nedokonalosti milujete? Pokud jste na první otázku odpověděli kladně, nevíte, co je láska a žijete v iluzi. Vypněte televizi. Pokud jste na první otázku odpověděli záporně a na druhou kladně, blahopřeji vám. Láska je dar a vztah je jako květina, o kterou je třeba pečovat s trpělivostí a je potřeba ji zbavovat všech škůdců, mezi které patří i pohádky pro dospělé.