i blázni si přejí..

zase mám chuť svlékat se u tebe v obýváku

beze zbytku slova

a všechny hádky táhnoucí se v dlouhých etapách dát vyhnít..

svléknout si košili a nechat se tebou celá obejmout 

políbit tě na skráně

a nad všemi neblahými následky minula, stíny starých nocí, zavírat oči

aby ses mi do nich nemohl podívat

abys mě neviděl doopravdy

aby mi bylo tak dobře jako nikdy bez tebe

chci si lehnout do tvojí postele

neexistovat na moment jen tak dlouhý, aby sis uvědomil, jaký to bylo beze mě

aby tě to někde uvnitř píchalo tak jako mě, když si tu nebyl

a pak by sis možná myslel, že jsem jen halucinací, výplodem fantazie

a já bych byla uplně jiná

uplně jiná než tehdy

a bylo by to jen jednou a ráno bych byla pryč..