Závoj neurčitosti

Závoj neurčitosti

Anotace: Neměla jsem v úmyslu vůbec vkládat, ale zaznělo tu dnes v jedné básni, že vesmír není logický... zkusím se na otázku podívat trochu jinak :-)

Sbírka: Laskavění

 

 Za skrytým závojem neurčitosti

 

  byl první Bit?

    fyzikální princip

    energie myšlení

    termodynamika lásky

  až potom stvořil svět Bůh


    podivný chaos

    z řetězce jedniček a nul

  země, voda, oheň i vzduch

    jediná prapůvodní energie

    rozrůzněná informací

  z jednoduchosti vzniká složitost

    jež připomíná výpočty

 

  Má vesmír hodnotu?

    měřítkem hodnoty je logická hloubka

    spočívá v rozumu 

    oslovuje duši

  nebo


    když přes okno v ložnici

    vyžíná měsíc smích

    ty, můj milý, držíš mne za ruku
    a mezi vlasy něžně šeptáš mi:

    ...1010111   


 

 

 

Autor Helen Zaurak, 12.10.2015
Přečteno 687x
Tipy 20
Poslední tipující: Danger, jitoush, Jeněcovevzduchukrásného, Jort, enigman, Pamína, Frr, zdenka, Aiury, Megan, ...
ikonkaKomentáře (12)
ikonkaKomentujících (7)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

zajímavé dílko,propojeno láskou.Díky za ni.

27.11.2015 17:22:22 | Danger

.....když Ty o tom něco víc víš....coby hvězdář....já jen zakloním hlavu,
dívám se do té nekonečnosti a říkám si...jak to teda je?I když možná pro sebe tuším....pro každého po svém....a stále přibývají fakta....je to důležité?Tady a teď,nyní...jsem...zírám a divím se......ta hlubina mě
neděsí.....ale rozevírá oči do zvědavosti...jsme tak malinkatí oproti
tomu všemu....ale hýbeme mocnými silami....člověk mě "děsí"...někdy,
vesmír ne......JI.Takže nám o tom piš...víš něco víc..../úsměv/

17.10.2015 08:24:15 | jitoush

Děkuji Ti, Jituško, za krásný komentář k zamyšlení.
Ne, nevím více, jen čtu a občas zakloním hlavu, jako Ty. Jsem třetím rokem vesnická, musím brzy vstávat a jít na autobus, který mě doveze k vlaku, a pak jedu dál... ale cesta na ten autobus je nádherná, než dojdu k aleji vzrostlých líp mezi starými domky, je místo s výhledem na oblohu, teď se již tak brzy nerozednívá, kolem je černočerná tma, a to je ti potom krásný pohled nahoru, nebe plné svítících bodů, malinkatých lucerniček... přesto na mě vesmír působí zneklidňujícím dojmem, cítím se pod tíhou obrovitánského prostoru osamocená, uvědomuji si, že lidská společnost je přečasto krutá, ale člověk je rovněž tím, kdo jako jediný umí v dlaních předat teplo, lásku, cit...
Vesmír nejspíše směřuje k tepelné smrti, nic, co známe a máme rádi, nic z toho nezůstane navždy, jsem v pohledu na trvání života skeptik, ale smířený...
Krásný den, milá Jituško, moc a moc Ti děkuji :-)

18.10.2015 07:58:34 | Helen Zaurak

informace...

13.10.2015 10:46:39 | enigman

Utváření mysli...
Děkuji Ti, Enigmane :-)

13.10.2015 21:05:28 | Helen Zaurak

1010111? Ach... to je to nejněžnější vyznání :-)

Nádherný nápad!

13.10.2015 07:40:07 | Pamína

Milá Pamíno, jsem tolik ráda, že se Ti text líbí :-)
A přestav si, že jsem si v něm skoro vůbec nic nevymyslela!! :-)))
Krásný večer, Pamíno, děkuji :-)

13.10.2015 21:02:41 | Helen Zaurak

Ano, cítím to také tak...krásně se čteš...úsměv. Děkuji.z.

12.10.2015 23:15:10 | zdenka

Děkuji za milé zastavení, Zdeničko :-) I Tobě patří slova, jež jsem psala Nikitě, vám tu všem, děkuji :-)

13.10.2015 21:01:05 | Helen Zaurak

...skvělé Helenko, i já jsem ráda, že Tě můžu číst...oslovuješ svojí duší moji duši za odhaleným závojem určitosti Tvých myšlenek...směřujících ke čtenáři a věř, že se krásně čteš:-))

12.10.2015 21:28:21 | Nikita44

Společenství lidí, kteří se snaží navzájem si porozumět, jazykem poezie hledají jas i stíny života, a s křehkou otevřeností a důvěrou v empatii druhých dělí se o svá poznání vtělená do básní, to je, co tu nacházím... srdce na dlani :-)... vás tu všech :-)
Já vím, již dávno, že mi nadržuješ, Nikitko, ale chodím sem ráda :-)))
Děkuji za vlídnost. Krásný večer.

13.10.2015 20:58:46 | Helen Zaurak

nenadržuji Ti...:-)))))ale začnu:-))

13.10.2015 21:10:12 | Nikita44

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí