O MĚ A O NÍ

Anotace: ...to, že mi netečou slzy,neznamená,že nebrečím...

Ani zástupy "převoznic" nedokážou uchlácholit tu díru,co v mym srdci zbyla po Lucce. Jistě, možná je tu někdo,ke komu bych mohl něco cítit. Ale hodíme se k sobě asi jako krásná Esmeralda a zvoník od Matky Boží. Takže jí to nikdy neřeknu!
Nebyl jsem s Luckou moc dlouho. Ale těch sedm měsíců mě utvrdilo v tom,že ona je ta pravá,jediná. Nebyl jsem pro ní dost dobrej. Žiju obyčejnym životem. Vlastně se jí ani nedivim,ne každej chce takhle žít.
Jenže,teď už dva měsíce lezu po zdi. Pološílenej,možná už zcela,s vyrvanym srdcem. Ano,nebyla to žádná princezna.Pro mě však byla nejkrásnější na Světě. A jak mi "voněla"! Ta chemie mezi náma,byla doslova hmatatelná.
Pořád jí miluju a zároveň k smrti nenávidim. Láska a nenávist jsou dvě strany jedný mince. Doprdele, vždyť mě se stejzká i po jejích dětech! Nejradši bych jí proklel,jenže cena za kletbu je vysoká. A navíc,ona si to nezaslouží. Vždyť dodržela všechny pravidla,který jsme si při rozchodu dali. Nakonec,nemůžu jí nutit bejt se mnou,když nechce.
Vymazal jsem jí z mobilu i z počítače,jen jí nedokážu vymazat z hlavy ... ze srdce a ze života! Ve skříni mam zavřený všechny věci,co mi po ní zbyly. Až začnu topit,spálim je v krbovkách. Jen nevim,jestli se jich vůbec dokážu dotknout. Tak moc to bolí! Možná spálim i tu měchačku,co mi dala. Je na ní napsáno "z lásky". A já jí tak věřil!
Jsem starej blbec (slušně řečeno). Kolikrát se ještě budu muset takhle spálit, a kolikrát to ještě ustojim?
Vadilo jí,že furt něco dělam. Paradox je,že co odešla,nemůžu se k ničemu dokopat. Nedokážu se soustředit,nic mě nebaví. Zanedbávam zahradu i zvířata ... i sebe. Piju,řešim to,jako když mě bylo šestnáct.
Tak si plácam játra na virtuální papír. Vim,nikoho to nezajímá,proč taky. Na Světě jsou daleko větší problémy. A já tady brečim jak plačka,nad takovouhle banalitou. Ale mě to psaní pomáhá,vždycky mi pomáhalo. Pořád na to myslim,pořád o tom píšu. Dokola, do blba!
Kdyby řekla slovo,vrátim se zpátky. Moc dobře si uvědomuju,že by to bylo špatně,ale neodolal bych. Znova jí držet,přivonět si k ní,cejtit její teplo... Moje malá subinka.
Ale nejde to.

Buď sbohem Lucie!