Návštěvnost
KDYŽ LÁSKA ZABÍJÍ
KDYŽ LÁSKA ZABÍJÍ
Anotace: milovat rozhodně není snadný...
Říká se, že milovat znamená žít.
To prý je pravda, někde jsem to četla. A tahle první věta rozhodně není z mý hlavy. Ale nevím, jestli se s tím dá tak lehce souhlasit. Protože já mám trochu jinou zkušenost!
Já milovala ve svým životě už mnohokrát, však rozhodně ne vždycky jsem si to svý milování užívala. Protože na lásku vždy musejí být dva.Dva kteří dávají, dva kteří berou. Srdce za srdce, dotek za dotek, pusu za pusu, tělo za tělo.
Však průser je, když dává jenom jeden. A nebo když jeden ze dvojice dává víc než druhý. To pak v lásce není harmonie, chybí soulad. A co bylo možná na začátku dokonalý se tiše a pomalu rozpadá. Sune k zemi, tak jako domeček z karet. Tak jako píseň, která ještě před pár dny zněla naším uším jako nejchytlavější LOVESONG, ale teď je v něm tolik falešných akordů, že už se prostě dál nedá poslouchat!
Je zlý, když o samotě bloudím ulicemi a nemám vedle sebe nikoho, kdo by mne chytil za ruku, ale ještě smutnější je, když po tý street jdem v páru a přesto je mi nanic, protože ruka, kterou mám na dosah, nehřeje už tak jako kdysi, když jsem měla prsty zimou prokřehlý a ty jsi mi je nejen svými dlaněmi, ale i horkým dechem zahříval.
Je zlý, když sama ráno snídám a hrnek na kávu chystám jen jeden, ale ještě víc zoufalá si připadám, když stavím na tác hrnky dva a mažu dva rohlíky s máslem a ty mi za to nevěnuješ ani úsměv. Žádný: „Díky miláčku, jsi úžasná…“ Jen polykáš svý sousta a já si začínám v tý hořký chvíli přát, aby ses jima udávil, prevíte, teď hned! Abys nebyl! Zmizel z mýho života!
Prý milovat znamená žít… Tak možná, lidi. Možná žiju. Ale rozhodně ne šťastně. Protože láska mě často nutí k slzám, drtí mý srdce, skoro zabíjí!
Já miluju a jenom díky tomu zas a znova na svou lásku sama v sobě umírám!
Komentáře (63)
Komentujících (14)
Doporučit
TiskKrásně popsané :) přesně tak to je, zvyk je svině. Pak žádné vřelé děkuji.
09.11.2023 19:30:07 | Bambi17
Z tvého komentu poznávám duši spřízněnou... cítím tu, co zná, jaký to je, mít srdce na hadry...duši zlomenou...vnitřní svět zničenej... všeho plný kecky...
Díky za vepsání.
09.11.2023 19:33:03 | cappuccinogirl
Kdo trpí sám, ten trpí tíž,
zří štěstí druhých přes svůj kříž!
01.10.2023 06:15:19 | Kozoroh 1
Koukám se, koukám, kolem sebe...
a vidím stále krásně modrý nebe
nevidím kříže, já nejsem holka pro šedou
Múzy i mne zas na tu správnou cestu dovedou
a mžná...možná... k tobě...nebo... kdo ví... :-)*
01.10.2023 19:27:16 | cappuccinogirl
Možná se to bude zdát jako blbá rada, ale je potřeba začít milovat nejprve sám sebe opravdově, svět se potom úplně změní.Vím, o čem mluvím.
16.09.2023 09:54:25 | Nona
Tvá rada vůbec není blbá, Nono...ccino tuhle milionkrát odzkoušenou radu zná...jenže...
16.09.2023 11:36:42 | cappuccinogirl
A co když je to někdy genderově zcela obráceně a takhle trpí chlap? Teda chlap netrpí, ten se nad to tak tochu povznese a vyřeší po svém. Ale ne každý muž je také zcela tvrdě chlapsky stavěnej, i muž může mít měkčí srdce než jeho protějšek — žena.
Ale statisticky vzato, tvé nářky odráží tu častější realitu. Zcela vyvážený vztah je vzácností.
15.09.2023 18:32:19 | Špáďa
Ať už trpí kdokoli, příteli, je to fuk...ccino nikomu tuhle bolest nepřeje... ne že by občas nemělo něco zabolet, kdyby bylo všechno pořád zalitý sluncem, tak by sis toho snad ani nevážil, protože by ti vůbec nedocházelo, jak se máš zlatě...ale když už je tý bolesti moc... no ale co už, život je prostě...život :-(
15.09.2023 20:58:14 | cappuccinogirl
Skvěles to vyjádřila a naprostou pravdu díš v tvrzení "...kdyby bylo všechno pořád zalitý sluncem, tak by sis toho snad ani nevážil, protože by ti vůbec nedocházelo, jak se máš zlatě...".
Takovýto přístup téměř ke všemu je i součástí mé životní filozofie a týká se prakticky čehokli (dobrá jídla, pohodlné cestování nebo ubytování, setkávání se jen s příjemnými lidmi, sledování toliko pozitivně laděných zpráv, filmů či obecně uměleckých děl, ...)
Člověk se musí občas či pravidelně otužovat nejenom fyzicky, ale i psychicky, jinak pak hůře zvládá či vůbec nezvládne nečekaný náhlý nápor stresu nebo není schopen řešit ani malý průšvih.
21.09.2023 14:50:23 | Špáďa
Můžeš být naprosto klidný, příteli, život je plnej stresu, kterej tvou odolnost prověřuje na každým kroku... i kdybys kličkoval jak zajíc, nevyhneš se, občas musíš zabojovat, prokázat co dáš a co zvládneš... občas musíš i hřbet ohnout, padneš na zem... ale vstaneš, otřepeš se, tak aspoň funguje ccino :-)
21.09.2023 15:16:42 | cappuccinogirl
Od srdíčka ... Ten pocit s Love Songem znám ... Posléze to zní jako totální kýč, i když si ho člověk předtím pouštěl 10x denně :D
13.09.2023 10:28:22 | MatyhoZmaty
krásně jsi to svým komentem potvrdil...howk, jak říkají indiáni. Víc není co dodat, prostě to tak někdy je :-)
13.09.2023 15:02:13 | cappuccinogirl
děkuji Ti za tuto úvahu, protože jsem se našla ve všech bodech, které jsi popsala, připomněla, co zažívám dnes a denně, manželovi lásku dávám najevo, ale on je jak ledový kámen, nechci mu neustále připomínat svojí existenci:-(
12.09.2023 21:48:12 | Misha
Mišulko aspoň zcela jasně vidíš, že v tom nejsi sama... takovejch nešťastnejch dušiček je na světě :-(
A chlapi jsou taky v některejch ohledech prostě furt děsně nepoučitelný, natvrdlí a převýchova... NEMOŽNÁ... :-)
Ale on to třeba čas odvane a on se ti jednoho rána v těch peřinách zas na chvilku promění v prince...a ty si těch chvil musíš vážit, a musíš si je jo sakra připomínat, abys to s ním zas chvilku vydržela :-)
Ono sice platí, že ženský maj svý dny (puntíkujem každej měsíc:-) ), no u chlapů spíš platí, že oni ty "svý dny" maj skoro furt a jen občas, OBČAS jsou to naši andílkové zlatí :-)
No jo no, ženská tohle vždycky musí nějak zvládnout, odjakživa jsme to přece my, co se staráme o vTEPLO a hřejivo rodinnýho krbu... chlap je spíš od toho, aby nasekal a dones polena! :-)
Nn. pánové, berte s rezervou, ccino ví, že takhle zobecňovat se nedá, že by to nebylo fér :-)
Ale i vy jste někdy zatraceně unfér...
12.09.2023 22:24:24 | cappuccinogirl
dokonce zapomněl na moje narozeniny, a včera si ani nevzpomněl na naše výročí svatby, kdy jsme se před třemi roky brali, mám pocit jako bych na lásku umírala, těch chvil v peřinách, těch si vážím, ale prostě chybí mi jeho něžnosti, polibky, mazlení, atd. A tak někdy se ptám sama sebe, co dělám špatně?
13.09.2023 05:27:14 | Misha
Mišulko třeba se to s ním jednou nějak posune na tu správnější cestu... na tu, kde nebudeš strádat po citový stránce... furt to přece nemůže bejt tak zlý... jednou to slunko vyjde :-) to jsou právě ty chvíle, kterejch si musíme vážit a nastavit se plně těm "slunečním paprskům" druhýho... drž se, kamarádko :-)
13.09.2023 15:04:54 | cappuccinogirl
Zajímavá úvaha, nad kterou si lámu hlavu taky dost... zda dnes, jak se doba zrychluje a digitalizuje, je ještě možné být šťastný jako že byli v dřívějších dobách (jak se říká - rodiče a stále jsou spolu a svoji) a dnes, kdy dva sotva dokáží vydržet spolu (děti - ne děti), možná špatný jen výběr, možná dnešní doba...
12.09.2023 21:20:47 | o3_gambit
Už taky nejsem dítě, Gambi, ale na poli lásky jsem i já dopadla neslavně...spíš sčítám prohry... jenže takových je nás moc... n toto vědomí moc neposílí, jen si prostě řekneš, že pokud děláš něco blbě, tak že podobný chybky dělaj i jiný... jsme jenom lidi. Navíc i když ty sám třeba zrovna chybu neuděláš, může ji udělat ten, koho miluješ... a zas se v tom plácáte...
já si myslím, že dřív ta doba fakt asi byla klidnější, taky rozvod byl pro mnohé nepřijatelnej, daleko víc svazků bylo manželskej, dnes je to možná už spíš o životě na psí knížku...
když to ale otočím, zůstávat ve vztahu, ve kterým se trápím, jen proto,že to chce společnost, že přece nemůžu udělat svej rodině hanbu tím že bych se s tím svým Kadlem rozvedla,...to taky asi není správná cesta...
je to fakt složitý :-(
jen podotýkám, nemám doma Kadla, dala jsem jen příklad, tak jak mi myšlenky šly hlavou... jsem moc ráda, že jsi se taky vpísnul :-)
12.09.2023 21:32:15 | cappuccinogirl
Je to tak, jak píšeš...taky jsem dopadl celkem neslavně a stále a stále věřím, že se to někdy v dobré otočí...Takový věčný optimista:-D ale jistě opatrnější a méně důvěřivý...a zůstávat ve vztahu, který nefunguje nemá smysl...čas plyne, život utíká...a pak už nic...
Ale proč? Je to opravdu tak složité mít vedle sebe někoho, kdo si k tobě sedne a ty k němu? Když dáš lásku, něhu, vášeň, porozumění a ono se ti to vrátí dvojnásob, pak to zase obohatíš a pošleš zpět?
Říká se, že láska časem vyprchá, skončí... mám opačný názor, že láska se dá obnovovat právě tím společným dáváním mezi sebou...a vydrží celý život...nicméně je to asi vzácné:_D
13.09.2023 15:16:12 | o3_gambit
Příteli krásně jsi to napsal, hlavně tu druhou půlku... jseš zlatej, že jsi směrem ke mně poslal tolik písmenek s NADĚJÍ na lepší zítřky... teď jen, aby nás oba napadlo, kde vzít tu naši druhou polovičku, která si k nám "sedne"... pak já budu to citový dávat jak urvaná a taky budu odebírat, protože... protože i ccino potřebuje bejt milovaný...:-)
13.09.2023 15:20:51 | cappuccinogirl
Jop, každý si zaslouží být milovaný:-) Jen "najít" či být "hledán", snad osud či náhoda...třeba čas bude milosrdný a zastaví se ve správnou chvíli:-D
13.09.2023 17:04:45 | o3_gambit
...hlavně neokorat kapučínko!*
12.09.2023 17:46:23 | Sonador
Já neokorám... budu vždycky z těch, co budou po lásce toužebně natahovat své ruce, cara mia :-)
12.09.2023 18:16:18 | cappuccinogirl
Ano milovat znamená žít. Milovat znamená brát věci i nepříjemné, tak jak jsou. Milovat znamená druhému říct, i to co mi vadí i za cenu toho, že se sbalí a odejde. Milovat neznamená výměnný obchod. Milovat znamená i to, že jsem na druhého tvrdá, protože to může být pro jeho dobro. Milovat znamená i opustit, když není jiná možnost.
Mrzí mě to, ale spousta toho co popisuješ mi připadá jako sebelítost, ale je to škoda, spousta věcí se dá druhému říct. On nemusí automaticky vědět, že ti jsou některé věci líto.
Promiň kapučínko, třeba se ve spoustě věcech mýlím....
Krásný den. :)
12.09.2023 16:38:51 | paradoxy
Paradoxy neboj se o mně...ccino umí mluvit, v komunikaci problém není... u mně rozhodně ne... u mně je průšvih jinde... vybírám si asi holt blbě... asi mně přitahujou problémoví týpci, a s těma je ta komunikace ještě obtížnější, než s jinejma :-)
sebelítost bych asi já sama k sobě nenapasovala, jen si občas musím tu dušičku trošku vyprázdnit, a tohle psaní mi v tom trochu pomohlo...
taky to není moje momentální současnost, spíš co bylo, já už docela dlouho chystám ten hrnek na ccino jen jeden :-)
12.09.2023 16:47:39 | cappuccinogirl
Děkuju, že nemáš problém s mou přímostí, je to vlastnost, které si vážím i u všech :) chápu. Problémoví týpci? Možná bych věděla, proč se ti to děje, ale netroufám si soudit jiné lidi :)
Třeba se stane, že hrnky na kapučínko budou zase dva :)
12.09.2023 17:48:43 | paradoxy
krásně jsi naznačila a nedořekla... ale já tě o to poprosím... PROČ??? Proč si myslíš, že přitahuju problémáky??? Jen prosím, kdyby to mělo být z toho důvodu, že i já sama se ti zdám divoká, pak netrefa... protože já si na modrý zdi troufnu hodně, ale v běžným životě jsem daleko umírněnější :-) Nuda, nuda ze všech stran :-)
12.09.2023 18:19:09 | cappuccinogirl
Odpovím otázkou, co ti z počátku na takovém muži imponuje? :)
12.09.2023 18:30:40 | paradoxy
Nevím, jestli se dá jednoduše odpovědět, ale ccino se zamyslí...
může to bejt:
ZJEV... dala bych ale jen malý procento pravděpodobnosti, protože ten pro mně není podstatnej... no ale...stát se může
JEHO DIVOKOST... něco, co vytuším, podle toho jak se chová a co říká... já mám ráda výzvy... tedy i vyzývavost, neklid mírnej... tady bych viděla pudlí jádro...co mně se zdá zpočátku jen hravě mírný, on může časem rozjet tak, že nestačím zírat
mám ráda i duši a moudrost, ale musí to bejt spojený s pohlazením a touhou nejen po vědění... encyklopedii občas vyměnit za kámasutru :-) jenže v knihovnách většinou nikoho nepotkáš... :-)
12.09.2023 18:38:09 | cappuccinogirl
Něco mi říká, že kapučínka si odpověděla sama:) divokost se zvrtne v sobeckost ...a kapučínka si i odpověděla, že by neškodil prvek mírnější povahy, že ta divokost by se měla s ním vybíjet jenom v její posteli :)
12.09.2023 19:02:36 | paradoxy
Tak, Par... přesně... a cappu tohle ví... ale ví to i druhá strana??? první třecí plocha :-)
další zlo...jak láska pomalu sundává ty svý růžový brejle... obě strany je pomalu sundávaj... a tehdy strašně záleží na ústupcích a dohodách, který se zvolej... jenže CHLAPI... :-(
nedodržujou... Přehlížet donekonečna nejde... proto je asi lepší vopečovávat si někoho z tý knihovny... jenže takovejch je asi ještě míň než šafránu :-):-):-)
12.09.2023 19:21:08 | cappuccinogirl
Rozumím ti :) Jsem se svým chlapem devátým rokem a on vždycky říká- taková hodná holka jsi byla :D, jak ten se mnou dřív cvičil, no jéje:) a sobec je občas doteďka, jenže já mu to vždycky tak hezky vpálím :D. Zajdi do tý knihovny, třeba tam bude on, tvého srdce šampion:)
12.09.2023 19:56:36 | paradoxy
Knihovny jsou už dlouho "můj rajón" :-):-):-)
Jenže nejenom knihovny :-):-):-)
12.09.2023 20:14:17 | cappuccinogirl
:)
12.09.2023 20:18:14 | paradoxy
... to často souvisí se vztahy z primárních rodin obou zainteresovaných ... někde jsem četla, že když chceš vědět, jak se bude k Tobě chlap jednou chovat, podívej se, jak se chová ke své matce... celkem mi to sedí :D
12.09.2023 19:46:16 | narra peregrini
Taky jsem to slyšela, jenže než já tu jeho matku poznám, většinou už jsem "chycená"... a srdíčko už pro něj tak nějak tluče...aspoň trochu :-)
12.09.2023 20:12:23 | cappuccinogirl
no tomu rozumím, ale ono u toho výběru to bude spíš o těch Tvých zažitých vzorcích... až pak to spolužití je kombinací všeho toho jeho, Tvého, společného... s čímž se dá lépe či hůře dál pracovat... mé uvědomění tohoto a věčně připomínání, dost pomáhá řešit krize ve vztahu. Proto to sem tak drze píšu. Ale již mlčím :) jsem se sem přicpala nezdvořile... někdy nevím, kdy přestat :D
12.09.2023 20:59:56 | narra peregrini
Naro já jsem moc ráda za to, že jsi mi napsala, co si myslíš...co se týká mně, klidně se přicpy kdykoliv kamkoliv :-)
12.09.2023 21:17:53 | cappuccinogirl
děkuji za pozvání, jistě ráda zasejc někdy využijí :) krásný večer :)
12.09.2023 21:23:38 | narra peregrini
Cappu, já myslím, že
1. Lásku nelze hledat, ta buď přijde, je ...anebo odejde, není
2. Láska je zapeklitá věc... někdy z lásky děláme hrozný blbosti, někdy hory přenášíme, ale hlavné....a to je za 3.
3. Díky lásce žijeme!!! A navíc...láska má mnoho podob, nejen poloh :))
Moc ti děkuju za super téma!!!
;)*
12.09.2023 16:27:34 | Anfádis
podepisuju všechny tři body... pravda pravdoucí v nich
jen jsem si posteskla, jak je to s tou láskou někdy na levačku (to když to v ní zrovna moc neklape)
a jak je to stejně zlý i tehdy, když tu lásku právě nemáš
netroufnu si soudit, co je horší... všechno se prostě musí nějak zvládnout, blbý je, když ustrneš na mrtvým bodě, nikam se neposouváš, nic se nezlepšuje, ale ty přesto z toho nějak ještě nejseš připravená odejít... a ještě blbší je, když někdo odejde od tebe tak rychle, že to absolutně nečekáš a z toho nečekanýho fofru se ti udělaj před očima mžitky... a takovejch průšvihů by se našlo... z toho je vidět, že my lidi jsme neskutečně houževnatý tvorové, protože tu LÁSKU prostě i přes to všechno budem obhajovat a nedáme si na tenhle cit sáhnout :-) LIDSTVO to je jeden velkej NEZMAR!!! :-)
12.09.2023 16:40:59 | cappuccinogirl
To si piš, že jo :))
JO, láska taky bolí....
ÁLE! Od toho tu přece máme POEZII, abychom se z našich raněných citů mohli nádherně vykecat :))
12.09.2023 16:46:50 | Anfádis
Jorte, poznáš ji??? Tu jedinou pravou??? Podle čeho??? Kde je měřítko? Pokud je trvalá a ty ji máš na celý život, pak je to jedna z tvejch největších výher...ale tohle se opravdu v životě příliš často nevidí...takže když tě pak potká další a další, jdeš do toho s tím, že ta nejlepší už byla a tebe čeká už jen paběrkování, a nebo pořád doufáš, že někde musí na tebe čekat ještě něco lepšího??? Já kdybys si měla myslet, že mám nejlepší lásku svýho života za sebou, tak nevim, můj květ uschne, asi :-):-):-)přestala bych se snažit... pořád musíš mít nějakej hnací motor...
12.09.2023 15:49:47 | cappuccinogirl
Je to sice smutný, cappu, ale bohužel nikterak výjimečný. V takových vztazích žije většina lidí a nebo si tím alespoň prošla. Mnohdy i opakovaně.
Nezbýva než neztrácet hlavu a hledat dál...
Snad to bude příště uspokojivější:)
12.09.2023 15:45:29 | Žluťák
uspokojivější, boy??? co je to za slovo u lásky? :-)
uspokojivý, to snad dřív znamenalo za dvě, ne??? Nebo za čtyři, zatra teď nevim... naštěstí neznámkujem... lásku:-)
A ty, nositeli žlutý korouhve, si zasloužíš tu nej... tak ne aby ses s tou jen uspokojivou spokojil... NEBO TI TO DO TÝ PRAHY PŘIJEDU VYSVĚTLIT!!!!!!!!!! :-):-):-)
12.09.2023 15:55:24 | cappuccinogirl
Výborný, chvalitebný, dobrý, uspokojivý, neuspokojivý...
01.10.2023 06:12:26 | Kozoroh 1
Uspokojivější ve smyslu lepší. To může znamenad prakticky cokoliv od 'jenom trošku míň na hovno' až po 'dokonalý':)
12.09.2023 16:10:49 | Žluťák
Ok. yellow boy... žena z VENUŠE rozumí muži z MARZU :-)
taky vím, že život je někdy fakt hoooodně o pouhopouhým paběrkování... mně stačí, že vím... že víme OBA, že nemá smysl chodit z lepšího na horší :-):-):-)
12.09.2023 16:19:01 | cappuccinogirl
...dokonalost nejspíš není možná...a skutečnou lásku lze potkat tak jednou za život...a i to je výhra...
12.09.2023 15:44:33 | jort1
jenže právě... c'est la vie :D ... vždyť žití není jen o užívání si a láska jen o čerstvé zamilovanosti... četla jsem toto, leč v čase minulém... že to, že jsi poznal lásku, znamená, že jsi žil... to se taky počítá ;)
12.09.2023 14:08:05 | narra peregrini
Souhlasím, bez lásky být nelze, bytostně chybí, potřebuješ ji...i proto to s ní zkoušíš, furt a furt... i když za to, že jsi mohla milovat, je jedno jak dlouho, musíš nakonec zaplatit cenu nemalou...
12.09.2023 14:32:55 | cappuccinogirl
já si v tomto pojetí vykládám lásku a milování komplexněji... :) než jen tu partnerskou... takovou Ti ze srdce nikdo nevyloupne :)
12.09.2023 14:42:07 | narra peregrini
já miluju život...se vším, co přináší... proto je mi fajn
miluju své blízké...a to bez podmínek...tam přijímám vše, co láska přinese a nepřemejšlím o tom... miluju a jsem milována
no a pak miluju tou partnerskou láskou... a tam... nic není jednoduchý, protože v ní milovat bezpodmínečně...a přijmout všechno tak jak je, to snad ani nejde... na to je kluk a holka moc rozdílnej živočišnej druh :-)
12.09.2023 14:53:40 | cappuccinogirl
no vidíš, jak si krásně žiješ ;)
já myslím, že to není o tom, bezpodmínečně slepě přijímat, ale umět vykomunikovat... tam též záleží na obou stranách... ale to už je jiná písnička :)
12.09.2023 14:58:22 | narra peregrini
Když bereš, dávej! Já to vím!!! Naro, vím to! Jenže, ví to taky ten druhej??? :-)
Někdy se prostě zamiluješ a koukáš přes růžový brejle...
Nebo se prostě někdy zamiluješ úplně pitomě a blbě... jenže kdo to na začátku pozná :-)
12.09.2023 15:00:33 | cappuccinogirl
Chtěla jsem říct, že si myslím, že to není jen o brání a dávání, ale především o té komunikaci. Ale chápu Tě. I kdybys na počátku tušila, tak lidé se stejně mění... Také už dávno nežiji s tím, koho jsem si brala. To je ale taky dobře... Ani já nejsem stejná...
12.09.2023 15:05:41 | narra peregrini
Víš, pokud dát je opak slovesa vzít pak je v tom asi zahrnuto vše... bereš od druhého a sama dáváš...a dáváš vlastně i tehdy, když se rozhodneš pro lásku z něčeho ustoupit, slevit, přijmout i pohled druhého na to, co spolu prožíváte...takže milá Naro myslím, že jsme obě vlastně naprosto za jedno, jsi skvělá, každý je, když potlačí jakoukoli míru sobeckosti v sobě...a to ty určitě umíš, komunikuješ, vyvažuješ...dělají to všichni, kterým láska stojí za to... pořád jsme u té partnerské,protože ty ostatní, tam je to opravdu mnohlem jednodušší :-)
12.09.2023 15:38:00 | cappuccinogirl
nojo, mě asi jen nesedí ta slova... má dáti, dal patří do účetnictví :D tedy za mě ... a je-li čirá láska nesobecká, tak by neměla hledět, kde si taky urve .. Ale je to těžké. Nebýt v lásce majetnickým...
12.09.2023 15:48:44 | narra peregrini
chápu tě, je docela drsný pojímat lásku jako účetnictví, ve skutečnosti ji tak doufám nebere nikdo... sčítat plusy a mínusy je blbost...jen...musíš i dostat, když sama rozdáváš...jinak by to z tebe vycuclo veškerou energii :-)
12.09.2023 15:52:07 | cappuccinogirl
nojo, když já mám slovo láska zkrátka v sobě zarytě jako cit, jednu z ctností... a i ta pertnerská mě k tomu (minimálně v teroetické úrovni) stále hází... té milostné podobě, ve které se upínáš Ty, už vlastně nejde o city, ale o vztahy... a tam pak to je o něčem jiným a složitější ještě o psychologii jednotlivých osobností... každý si představujeme ve vztahu projevy lásky jinak... vlastně neznám původ toho citátů, ale nemyslím, že mít vztah = žít...
12.09.2023 16:06:47 | narra peregrini
láska jako ctnost...to je moc hezká pohlazenka a duše ji potřebuje, i srdce potřebuje lásku, jen bych ráda podotkla, že já se rozhodně neupínám jen k té milostné formě lásky, kdyby jo, Naro, jsem prázdná duše... mně teď momentálně zachraňujou vlastně jen ty další formy lásky... ale to jen není na místě, protože jak láska k životu, tak láska mateřská a city přátel jsou sakra hodně... ta mateřská je TOP...stojí nad vším :-)
12.09.2023 16:16:07 | cappuccinogirl
nemyslela jsem to k Tvé osobnosti, ale k tomuto textu a komentářům :) nedovolila bych si posuzovat více ;) Měj se krásně Cappu :)
12.09.2023 16:21:02 | narra peregrini
vpořádku, Naro, vím, že jsi zlatá...a posuzuješ podle sebe... ten pohled máme opravdu téměř totožný, je to jen o trošku jiném pojmenování
já sice jako autor píšu text, ale nějak od něj to ccino prostě neoddělím, jsem v něm, tak to zas beru trochu mejma očima :-)
hezounkej den i tobě
12.09.2023 16:32:52 | cappuccinogirl