Ve chvíli svého stvoření...

Ve chvíli svého stvoření, dřív než vyšla na svět, se moje duše podívala Bohu do očí a Jeho obraz se do ní otisknul. Ale když se narodila do světla, ten obraz se zatemnil jako negativ a pak začal blednout, takže si moje duše už nemohla vzpomenout, jak vypadal na začátku... Vzácně se ale stává, že při pohledu do některých lidských očí se mlhavě rozpomínám na Jeho oči a jsem ve velkém pokušení je zaměnit...