Návštěvnost
Smysl života
Smysl života
Dělíme se o své zkušenosti se svými blízkými (a tím se je snažíme varovat před vlastními chybami) a snažíme se vcítit do pocitů a prožitků druhých, ale ve skutečnosti přeci nemůžeme cítit to samé, dokud si to sami neprožijeme (a ani tak tuto skutečnost neprožijeme nikdo stejně!).
Smysl života většinou hledají lidé ve vypjatých situacích. Jsou to okamžiky, kdy se lidé ocitají v situacích, jv nichž jsou nuceni kalkulovat o svém dosavadním životě a činech, jež provedli. ( Myslím si, že v momentě, kde člověk ztratí ten smysl života (může to být i člověk, kterého milujeme), pro nějž žije, tak si buď najde jiný (což bývá velmi těžké), anebo se uchýlí k takovému sobeckému činu jako je sebevražda.)
V některých náboženstvích je hlavním smyslem obětovat svůj život k tomu, abychom se dostali po smrti do lepšího světa, kde nám nic nebude chybět, popřípadě abychom dosáhli stavu, tzv. nirvány. Je to vážně fanatické, když se lidé chovají tak, jak jim někdo řekne jenom aby se dostali na onen svět. Co když něco takového vůbec neexistuje? Má vůbec cenu se obětovat něčemu, u čeho si nejsme jisti výsledkem? Není to hloupé, neprožít si život naplno? Beru, že člověk by měl mít nějaké normy, podle kterých by se měl chovat, ale ty by si měl každý stanovit sám, a ne aby jim někdo nakazoval, co může a nemůže… (Tím jsem rozhodně nechtěla říct, že odsuzuji náboženství! Zastávám názor, že je každého věc, jak žije a jak má nastavený žebříček hodnot.)
Napadá mě otázka, proč jsme vůbec na světě my lidé? Údělem všech živých bytostí je po narození se najíst, napít, vykonat své potřeby a dále pak zplodit další pokračovatele života. Třeba taková jepice to má podle mě náramně jednoduché… Má pouze jeden den na to, aby se postarala o pokračování rodu a nemá čas přemýšlet nad svým smyslem života…
Až budu starší a budu toho mít víc za sebou, tak se snad jednou zamyslím nad smyslem mého života, ale teď je ještě moc brzy vynášet soudy nad smyslem mého života…
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskV první řadě mě zaujal kometář od ztracené, na to jak suveréním a "vševědoucím" dojmem působí je dost uboze nicneříkající...
Já si myslím, hledat odpovědi na smysl života dosud nejsme a možná nikdy nebudeme schopni najít. A to z jednoho prostého důvodu. Slyšel jsm spousto vysvětlení smyslu života a všechny byli... řekněme "nezpochybnitelné" a jestliže je na něco taková sposta "správných" odpovědí, pak jeto nutně proto, že nedokážeme najít tu dopravdy jedinou správnou, samozřejmě za předpokladu že taková existuje. Proč ce tím zabývat když všichni máme pravdu. na otázku jaký je smysl života se tudíž nabízí tři odpovědi: Žádný. Relativní(připadá mi nejpravděpodobnější ale i já sám si ho snadno zpochybním). A do třetice dosud neznámí.
Nemslím si že kdokoli z nás dokáže spolehlivě vyloučit či určit jednu z těchto tří možností...
03.01.2008 19:10:00 | Hérakleitos
Lidé se ale podle mě zamýšlí nad smyslem života i dost často tehdy, když se rozhodují jak jednat. Myslím tím v dlouhodobějším horizontu. Když si plánujeme budoucnost a zvažujeme, co je nejlepší a nejvýnosnější, abychom dělali, tak zvažujeme smysl života, abychom si vybrali správnou cestu. Spousta lidí třeba stále váhá, májí před sebou klidný, mírný ale zase průměrný život na jedné straně, ale na straně druhé si mohou vybrat život naplněný nebezpečím a intrikami, když touží po moci a penězích. Pak si člověk říká, proč vlastně žije, jaký je smysl života. Vždycky mě napadne jediná odpoveď, smyslem života je, aby sis život užil a dělal to, co tě baví...
12.12.2007 23:23:00 | MaestusPoeta
ach jo,bylo neskutečně obtížné přečíst si tuhle "smysluplnou" úvahu až do konce...a když už jsem konečně byla u posledních pár vět,dorazila mě zmíňka o jepici...jo,až budeš starší(spíš psychicky vyspělejší),tak se nad tím zamysli-do té doby radši piš na papír
07.12.2007 20:20:00 | ztracená