Obrazy

Obrazy

Anotace: Mozaika?

Si tu tak hovím a popíjím tu kávičku i přes pokročilou noční(denní?)dobu a hlavou se honí spousta obrazů.Co myšlenka to obraz,vlastně už od dětství nám rodičové vložili do rukou tvrdou kartonovou knihu obrázků a mozek, jako obrovská knihovna, uložil vjem do přihrádky budoucí obrovské police obrazů.S roky si mozek bral stále více obrazů a jako mozaiku je skládal dohromady a přeci jich ještě tolik chybí.Zdali ta mozaika bude jednou úplná a jestli si jí skládám správně, je tolik myšlenek a jen některé jsou ty správné ale které to jsou.Život je jako houpačka a jen malinkou chvíli je člověk nahoře a může se rozhlédnout tam dolů na hlavy ostatních a ještě kousek dál.Při tom pohledu něco zahlédne, ale než zjistí o co jde, letí dolů a s šimráním v žaludku čeká než se houpačka zastaví a on může utíkat za tím něčím, ale ono už je pryč.Přichází zklamání a možná i slzy poznání, že ten okamžik vyprchal tak strašně rychle a človíček uloží další obraz dosud nepoznaný a mlhaví a jak jde čas tu a tam se obraz vyloupne a přijde opět to šimrání a touha vědět.A tak to vlastně všechno začíná a někdy bohužel i končí. Je tolik obrazů co bych chtěl ještě uložit do police poznání.
Vědění je jako vysněná milenka s těmi nejkrásnějšími křivkami které by člověk chtěl pohladit jež ona je nedobytná a vrtkavá jako život sám a nikdy nevíš co udělá a času je tak málo. Jen jeden lidský život na to nestačí.Chtěl bych žít navěky a přitom se toho děsím že by se to mohlo stát .
mobo :)
Autor mobo, 24.03.2008
Přečteno 325x
Tipy 1
Poslední tipující: Bíša
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

"...mozek jako obrovská knihovna uložil vjem do přihrádky budoucí obrovské police obrazů..."Zajímavá myšlenka. Jenom mi přijde poněkud vědecky redukovaná. Taková psychologicko-metaforická. Přeci mozek nezachycuje jenom vněmy, či vjemy případně nějaký afekce. Je to snad složitější, ne? A hlavně přeci každý okamžik je jedinečný, neopakovatelný, prožitek nezapomenutelný, a je v něm dílčí míra emocionálního přístupu ke světu, i přesto že si to nepřipouštíme. Je to "základní" stav našeho jednání a vystupování uvnitř světa. Proto si představovat mozek jako "odkladiště" obrazů, percipovaných ze světa, je jako strojová představa bez lidskosti, která ke člověku patří. "Člověka nejde strojem změřit". Člověka může posoudit člověk, ne stroj, nebo vědecká metoda. Jinak zajímavé :-)

26.03.2008 00:04:00 | A.N.D.Y.

A k tomu sny a hudbu...

25.03.2008 11:04:00 | Bíša

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí