Budeme ovládat přístroje pouhými „myšlenkami“

Anotace: Bude stát technika při nás nebo proti nám?

Připomíná mi to výjevy z pohádek Tisíc a jedna noc. Aladin otřel lampu a poručil, co zrovna potřeboval vědět nebo mít. Džin mu splnil jeho přání téměř na počkání.

Dnes jsem si na Novinkách.cz přečetla zajímavou informaci. Přijde doba, kdy budeme ovládat počítač pouhou myšlenkou a také nám výrobci chytrých strojů slibují, že pouhou myšlenkou budeme ovládat i domácí spotřebiče. Staneme se určitými partnery věcí.
Dám příkaz svému mixéru – „zapni se“ a pak na něho zapomenu, protože zatímco se v kuchyni bude pilně mixovat zelenina, tak v obýváku se bude luxovat pod příkazem – „zapni se, vysavači“. Mezitím musím dám zřejmě příkaz mixéru - „vypni se“, když si na něho při luxování zrovna vzpomenu.
Co to vlastně udělá s naší psychikou? Jakou výhodu to přinese a co člověk pro tuto výhodu bude muset obětovat ze svých přirozených a navyklých myšlenkových pochodů? Budeme se muset v našich myšlenkách přizpůsobit procesu ovládání strojů, které nám budou sloužit a budeme se muset soustředit na jejich chod. Živý člověk a stroj. Myslím, že to v některých lidech vyvolá pocity stresu, protože si budou muset na takové chytré stroje zvykat.
Nuže, představuji se si to takto. Sednu ke svému PC a poručím mu: zapni se. Začne proces zapínání a posléze se nastaví uživatelský program. Řeknu mu – najdi mi soubor ten a ten. A pozor. Je konec chaosu v dokumentech, který mám například já. V počítači bude muset být pořádek jak v univerzitní knihovně, možná ještě větší a jistě, že si budu muset opatřit seznam všech souborů, jak je mám pojmenovány, aby je počítač na můj příkaz našel.
Jsem všemi deseti pro jakýkoliv užitečný pokrok, jsem všemi deseti proto, aby se náš život zjednodušoval a my měli čas na prožívání a sebeprožívání, které je důležité pro naše zdraví a duševní rozvoj. Jen se ptám zcela potichu : bude schopen můj mozek tak fungovat, aby bez problémů ovládal stroje, protože nemá možnost rozšiřovat svou kapacitu a nebo začne selhávat? Budeme nahraditelní chytrými stroji, které budou, na rozdíl od nás, mít bezporuchový chod a odnaučíme se některým důležitým dovednostem, které dávají smysl našemu konání a jistou originalitu a nutí nás přemýšlet? Co pak s tím časem, který zbude pro nás, pro ty zbývající myšlenky? Nevím. Uvidíme.