Hazard se životem

Anotace: Motto : „Každý člověk má právo riskovat svůj život, aby ho zachoval." J. J. Rousseau

Existují lidé opatrní – dávají si pozor co dělají, co jí, zda jim nehrozí nemoc, vyvarují se sebemenších rizik, jsou zajatci strachu. Bojí se velkých změn, jsou podezíraví a někdy jejich strach přeroste až v psychotické onemocnění. Mám však na mysli lidi plně tělesně i duševně zdravé, u kterých opatrnost tvoří základní povahový rys. S takovými lidmi bývá občas nuda, občas jdou svému okolí „na nervy“, ale pro ty, kdo je blíže poznají, mohou být tito lidé oporou a nachází u nich vnitřní klid a bezpečí a pevný bod ve svém vlastním chaotickém životě. Protože platí, že protiklady se přitahují, jejich přáteli bývají lidé hektičtí, hazardéři a věční štvanci, kteří se do všeho ženou ozlomkrk bez ohledu na následky.
Opatrní lidé bývají uvážliví, vždy si vše promyslí, rozvažují pro a proti, často se jim stává, že nežli dojdou k rozhodnutí, příležitost jej uskutečnit jim již dávno unikla. Chybí jim spontánnost, odvaha se pustit do věci s nejistým výsledkem, raději ji zamítnou, nežli by se třeba jen pokusili. Často pak mívají pocit, že něco promarnili, ale bývá pozdě a oni ztrácí i ten zbyteček odvahy pustit se do něčeho dalšího a ocitají se v začarovaném kruhu. Opatrní lidé se však nikdy nezabijí při seskoku padákem …
Život hazardéra je řadou na sebe stále navazujících krajních situací, riskantních podniků a hledání nových vzrušujících zážitků. Hazardér nikdy nepřemýšlí dále, než k dalšímu riskantnímu podniku. Nuda, klid a jistota jej ubíjí, touží být stále ve středu dění, touží na sobě vyzkoušet všechny druhy adrenalinových sportů, miluje bušení krve ve spáncích a vítr svištící kolem uší, milují vzrušení při hazardních hrách, spekulují na burze, závodí v rychlých autech. Hazardéři málokdy umírají stářím.
Jsou mezi námi také lidé, kteří riskují svůj život nevědomky; jsou to lidé, kterým se povolání stalo posláním a kupředu je žene touha po poznání. Tomu obětují i svůj život, neboť život plný a vzrušující podobný horské bystřině je pro ně lepší nežli „proexistovat“ život dvakrát tak dlouhý, ale nudný a neměnný jako stojatá bažina.