Amorální úvaha

Miluji lhaní. Je vzrušující tvrdit, že černá je vlastně bílá. Když si za tím stojím pevně a přesvědčivě, neuhnu, nezaváhám, do týdne vrtkavější povahy zapochybují. Nejistota se šíří, nastupuje svíravá nervozita. Obrat nastává v nejnepříjemnějším bodě nula. Není zde černá ani bílá, pravda ani lež, jen děsivé vzduchoprázdno, z kterého lidská psychika šílí. Člověk potřebuje znát pravdu i za cenu lži. V tu chvíli svět zdětinští, hraje si na škatulata škatulata hýbejte se,pravda a lež si vymění šatičky. Z černé je bílá a z bílé černá. A všichni mají už jasno, smějí se, jásají a oslavují, protože pravda opět zvítězila...