...o ničem a o všem...

Anotace: Až moc zajímavej název pro tak nezajímavou úvahu, dá-li se tomu tak říkat. I když- nic a všechno- jak moc si toje blízký...

Tak sem skoro každý den chodím a připadá mi, že docela zbytečně. Stačí se jen podívat na datum mého posledního "díla". Asi už nemám takovou potřebu projevovat se, ukazovat někomu kus ze sebe, chtít po něm jeho názor. Asi už nejsem tak hrozně znepokojená něčím, co se děje okolo mě, nepotřebuji to ze sebe dostat //nebo jsem našla jiný způsob?!//. I když- to bych sem asi nepsala ani teď...
Myslím, že už všem, co teď tohle cosi čtou, došlo, že to bude docela nezajímavé zamyšlení, které tady nejspíš ani nemá co dělat při pohledu na talentované autory:)
Poslední dobou si docela začínám uvědomovat své záporné vlastnosti a tohle, co tu teď píšu, mi to ještě víc potvrzuje. Nejhorší z nich- sebelítost?! ...řekla bych... Člověk si těchhle vlastností na sobě všimne teprv, až mu začnou vadit na jinejch //člověk?!...chci říct JÁ//.
Měla bych si založit blog, je mi jasné, že tady na to není nikdo zvědavej. Nemusíte přemýšlet už ze slušnosti nad komentářem. Přemýšlet nad tímhle? //haha// To snad ani ne:)