Odřeknu si ...

DNY neskutečně letí,
a strhávají mě sebou, jako když padá lavina.
Věci se řetězí a nasedají jedna na druhou, a já nevím, jak z toho ven.
Neumím si uspořádat čas, vybírat to hlavní.

Přemýšlím… co to je ?
Moji blízcí.
Do svých blízkých lidí počítám i Vás na Literu.
Tyhle modré stránky jsou pro mě darem i drogou, co mi pomáhá žít v reálném světě.
A navíc žít s pocitem, že ,,divná“ nejsem jenom já:-)

Někoho z Vás znám osobně, s jinými si píšeme.
Kousíčky osudů vidím v básničkách, jiné si skládám ze vzkazů.
Mám Vás moc ráda a děkuji za důvěru a podporu.

Ale dny mají jen dvakrát dvanáct hodin…a u nás doma bliká jenom jeden počítač.
A tak, i když bych ráda…
Cítím dluhy doma, u svých blízkých… u těch nadosah. Budu s nimi.

Je advent, čas postu a odříkání.
Takže si Vás na pár dnů odřeknu:-)
Občas se zastavím…a myslet na Vás budu stejně.

Pokojné Vánoce…všem ! spare