O omezenosti

Anotace: Z nitra deníku - takové menší zamyšlení, které jsem před pár dny vyplodil v reakci na větu, že vše kolem nás je kultura.

Sbírka: Pruhovaný život

Přemýšlím, zase to na mě přišlo, cítím před sebou myšlenky, připadám si, jako bych stál na okraji nějaké obrovské, mezistátní dálnice směřující kamsi do neznáma. Přemýšlím o tom, jaký má smysl můj život a pochodem asociačním jsem se dostal opět ke škole a ke vzdělávacím institucím jako takovým. Chodím již dvanáctým rokem do školy, už dvanáct let do mě lidé všemožného etického přesvědčení hustí své názory a vědomosti, ale k čemu to je? Co mi vlastně řeknou? Co mě naučí? K čemu mi bude znát, kdo kdy napsal to a to literární dílo, k čemu mi bude umět nazpaměť čtyři teorie kyselin, či definici rovnoměrného zrychlení, když nevím, kdo vlastně jsem. Když nevím, kde se vzal svět. Největší bolestí současného světa není netolerance, nýbrž omezenost. Omezenost je základním pilířem vší lidské i nelidské hlouposti. Kdyby nebyla omezenost, nebyla by taktéž netolerance. Říká se, že učitel je připraven tehdy, je-li připraven žák a já tedy říkám, "Jsem připraven!". Jsem připraven čelit nejvyšší pravdě coby principu. Hezky se Vám to mluví, o literatuře, o biologii, o chemii. Alekdo z Vás, odborníků na přírodní vědy, filologii, historii, mi řekne, kdo vlastně jsem, odkud přicházím, kam směřuji a kde se vzal svět?

Jak řekl Albert Einstein, 'jen dvě věci jsou nekonečné. Liská hloupost a vesmír. Tím druhým si však nejsem tak úplně jist'. Ale já bych spíš řekl, že nekonečnější je spíše ona lidská omezenost, nikoli hloupost. Hloupost může přeci pramenit z omezenosti a nevědomosti, ale může pramenit omezenost z hlouposti? Když je někdo hloupý, tak je logicky dokazatelné, že stavem omezenosti je již postižen, tudíž nemohu říci, že omezenost je produktem hlouposti, ale opačně tuto repliku říci mohu.

Dnes řekl pan Slámečka, že vše kolem nás je kultura a natura, v čemž měl určitě pravdu, ale mě teď napadla taková (nejspíše trochu cynická) myšlenka, že jsme obklopeni omezeností, jež je uzavřena v jakési obrovské neomezenosti. Všechno má své limity a každý člověk, předmět, strom, oblak, každá planeta, či galaxie, všechno je dáno jakýmisi vlastními limity a omezenost přeci je - pod jistým úhlem pohledu - právě jedním z limitů.