škola - základ života

Anotace: jak jsem k průšvihu přišla

tak Vám povím, některé dny jsou dobré a jiné více či méně překvapí.

tak si tak před týdnem vzpomínám, že bych se měla zeptat svého vedoucího práce co vlastně ode mě požaduje, aby mi mohl zapsat zápočet, ve snaze získat ho za hubičku. no a to jsem se přepočítala, protože milý můj profesor po mě chce teoretickou část práce (diplomové práce) a já jsem nenapsala ani ťuk. takže konec semestru se blíží, asi tak za 5 dní a já po večerech bude sepisovat "cosi" jen abych neměla průser.

nejenže mě nechytá záchvat paniky,ale jsem úplně v pohodě. tomuhle se totiž říká víra v sama sebe. kéž by se tahle má vlastnost promítla i do jiných sfér života...

tak si tak říkám, že možná budu pokračovat a za pár měsíců si dám přihlášku a budu studovat na dokrotorát, to už ale jen z čiré výstřednosti :-).

myslím, že půlka mých spolupracovníků omdlí, joo i pro tento pocit se dá žít. provokovat a žít.