Pod pantoflem

Anotace: (dejme mravencům šanci)

Součástí každého věna mladé neprovdané dívky bývaly odpradávna pantofle.
Pantofle byly jakýmsi tajným vědomím její moci koordinovat uzavřenou jednotku, tak aby cele fungovala. Bez odmluv.
Podpantoflený je nemusel nutně mít na hlavě,bylo to jen takovým tušeným, nepsaným pravidlem naprosté poslušnosti a oddanosti visícím v ovzduší.

Existuje však více podob podpantoflismu.
Jsou daleko nechutnější a zcela nedobrovolné.

Pod svícnem a pantoflem bývá tma. Říká se to.
Já tam nikdy nebyla. Byla jsem už pod košem a pod lampou a pod ledasčíms zajímavým,
ale pod pantoflem ne.
Na základě toho, že už jsme každý pod něčím byli (např.pod tlakem), je třeba si představit, že jsou daleko menší zviřátka, drobnější potvůrky, který to prostě nemají lehký…
Což třeba takoví mravenci….jak se asi mohou cítit,když si tak jdou a… tralala…to je hezky na tom světě a…
najednou…
Tma.
Když si dotyčného podáte,že ….“Co to, co to“….tak to je najednou koktání…
to je výmluv…že nedopatřením, že se tam připlet, že ..kdesi cosi…
a mravenec, když nezcepení hrůzou, co se to na něj řítí, je vcelku hbitě rozmáznut…
Pokud ovšem nemá špetičku štěstí…
A já to taky rozmáznu…
Mravenčí štěstí úzce souvisí se vzory…
tedy,ne s těmi,co jim vtloukali do hlaviček rodiče,ale.. se vzory na podrážkách pantoflí.

Podrážky, jež mají drážky - čili proužky skýtají jistou šanci na přežití, jakou má např. zajíc, který skočí mezi čtyři kola auta a mazaně to „odpruží “…
Podrážky klasické se čtverečkovým vzorem jsou zcela nelítostné - přežije málokterý..
Naprosto bez šance jsou podrážky „sjeté“ - tedy bez vzorů…

Společnost Pro ochranu mravenců čítá již několik členů (tuším, že dva).
To nás ovšem neodradí udělat si malou statističku o úmrtnosti mravenců a zároveň učinit prohlášení:

„ HLÍDEJTE SI DEZÉN NA PANTOFLÍCH “

Ročně po celé planetě umírají pod pantoflemi, koupenými jen tak bez rozmyslu v asijských tržnicích,
či pod zdravotně schválenými, na lidech testovanými korkovými ,či pod ručně vydlabanými biodřeváky stamilióny mravenců a my jen nečinně přihlížíme a k tomuto číslu nevšímavostí a nevědomostí přispíváme.
No hanba. Vždyť si své právo na život z té vzdálenosti ani neuhájí…

O mnoho lépe jsou na tom ježci…
Jak zjistila naše zakladatelka Společnosti pro uplatňování bodlin ježků v běžném denním životě,
„Ježci se zašlapávají o mnoho hůře nežli mravenci“…

No nesmějte se… nikdy nemůžete vědět, jestli už se taky na nás nevyrábějí nějaký obří pantofle,
pod kterými se zašlapávajícímu budeme zdát taky tak nicotní jako mravenečci…
Radši se každé ráno rozhlédnětě po obloze…člověk nikdy neví.

Jenom si prokrýlepána hlídejte ten dezén.

Dejme mravencům šanci.

PS: Sejdeme se pak v mravenčím nebi, jo?