Internet-hrozba?

Anotace: můj příspěvek do MFD ;)

Dávno je pryč doba, kdy lidé v běžném životě vůbec nepoužívaly Internet, ICQ, Facebook či chat. Jsou pryč časy, kdy nikdo nevěděl, o čem tyto moderní a světem vládnoucí termíny vlastně jsou. Dnes je tomu zcela jinak. Dnes přesahuje, dovoluji si říct, skoro tři čtvrtiny lidí, kteří tyto slova mají zařazená v běžné denní mluvě a ví, o čem vlastně pojednávají a k čemu slouží. Jinak řečeno, kdo nemá počítač připojený k síti, jako by nežil.
Internet a s ním spojená komunikace se v dnešním uspěchaném světě staly fenoménem číslo jedna, ale i určitým prokletím. Určitě si všichni všimneme, jak se lidé závislí na počítači, mění, tedy spíše stávají pohodlnými. Někteří nedělají nic jiného, než-li celý den sedí a civí do "bedny", jak s oblibou říká můj otec. Tito lidé si ani posléze nepovšimnou, jak moc se ostatním oddalují v reálném světě, avšak na té druhé straně, na síti, se stávají vytříbeními vladaři. Jejich skuteční přátelé nebudou čekat, až se králové internetu dozví nejnovější zprávy či až si přečtou věčně přeposílaný e-mail od známého z chatu. Budou se těchto lidí dožadovat jednou, dvakrát… poté je to přestane bavit a počítačovým maniakům zbude jen ta jejich věrná "bedna". Nikdo si neuvědomuje, že stále častějším sledováním monitoru se postupně mozek otupuje a chtě nechtě ztrácíme schopnost k navázání pravé komunikace. Snad je to dáno tím, že je určitě jednodušší zasednout k počítači a rozkliknout ikonku Internet, splynout s nekonečnou rychlostí sítě a vše vědět během krátkého okamžiku, než se donutit vstát a dělat něco praktičtějšího, ať už sportovat či jen tak lebedit v křesle po babičce a číst červenou knihovnu. Pak se nedivme, že morální jednání dnešního lidstva prudce klesá! Poděkujme volnosti Internetu, která nám byla dopřána.
Samozřejmě toto tvrzení tvoří jen jednu stranu mince. Vymoženosti typu Internet, ICQ, Facebook a chat mají také kladné vlastnosti. Internet poskytuje řadu vychytralých věciček a zvýhodnění, které usnadňují práci nám všem, ať už pomocné materiály při studiu či práci, informace, co se týče dění ve světě nebo obyčejné rady do života, které bychom bez Internetu vůbec nevěděli. Velmi často se také Internet stává záchranou rukou v situacích, kdy se člověk ocitá sám nebo upadá do jiných problémů. Na Internetu má možnost dočasně prchnout, nalézt odreagování v podobě chatů s jinými lidmi, kterým se může svěřit a popřípadě si nechat poradit. Touha bavit se je tudíž ukojena. Následky? Člověk poté internetovou zábavu vyhledává znovu a zase, neuvědomuje si, že se stává závislým. Již dnes má mnoho lidí problémy s Internetem asi tak velkých rozměrů jako feťáci s drogami. Internet plní první místa v žebříčku jejich priorit.
Je pravda, že všeobecně známá křivka životnosti produktu platí i zde. Teď je, dejme tomu, Internet na vrcholu zralosti, avšak kde je důkaz, že se jednoho krásného dne neposune na sestupovou hranu? Co když si lidé konečně uvědomí, že žádný chat nenahradí skutečnou osobní komunikaci z očí do očí? Co když se v důsledku přetížení zhroutí Internet jako takový? To jsou otázky, které nejsou dosud odpovězeny, a které budou ještě dlouho viset ve vzduchu.