nějaká hloupá úvaha jako vždycky když nemám co říct

Někdy máme jen okno ze kterého se můžeme dívat ven. Svět, který je tam venku (i když kdo vlastně ví, co znamená uvnitř) nás přitahuje, je ohromně veliký, že ani nevidíme na jeho hranice. Ale přesto když jsme venku, jen málokdy cítíme tu dálku, vzdálenost, co se při pohledu z okna jeví snadno dosažitelná. Jen málokdy, když vyjdeme z domu můžeme cítit dosažitelnost. A i tento pocit je pouze zdání, neboť když někam dojdeme, musíme jít dál a dívat se opět na horizont.