Praze

Stáli jsme tam, kde se světla velkoměsta topily v hluboké vodě, doušky vodky nás hřály zevnitř, objetí zvenčí.
Procházeli jsme se po stoletých dlažbách a šlapali jsme si na roztrhané nohavice ošoupaných džínů.
Seděli jsme mezi rychle se přibližujícími zdmi ověšenými tisíci vzpomínkami a iluzemi. Sami jsme byli iluzí. Zbyly vzpomínky.
Stáli jsme tam, kde se světla velkoměsta topily v hluboké vodě a v tu chvíli jsme si stačili.
Stojím tam pořád.