mezi slovy mamá

Anotace: ůvaha o smyslu v beznaději

Mamá, poč jsi mě nevarovala.
Mamá, proč jsi mi to nežekla.
Proč jsi mě tady v tom nechala samotného.
Mamá proč jsi mi to neřekla?
Mamá proč jsi mi to nebyla,
schopná říct.
Mamá proč jsou mezi náma věci které zkrátka bolí?
Mamá proč jsi mě včas nevarovala. Stačil by šepot,jediný výraz marnosti.
Mamá, nestálo ti to za to, říkat mi nic co stačilo říct?
Mamá, proč jsi mě sem přivedla?
Mamá, proč jsi mi to neřekla.
Vědět nchtěl bych, znát nemoh bych žít.
Mamá, proč jsi mi to neřekla.
Mamá, ty jediná znáš odpovědi.
Mamá, já nechci dál s každým slovem, mamá.
se do toho zamotávám, ale tak to mělo asi být,ted už vím a proto sem se tak rozhodl.
Mamá, proč jsi mi to nikdy neřekla.
Ted vzpomínám na tu bájnou mamá.
Mamá,vždycky jsi to věděla má drahá mamá.