Chodím svým životem jako temnou cestou,
jen několik lamp na ni svítí,
však zvláštní je, že ačkoli mi pod každou vypluje na povrch nějaká nálada při odchodu z jejího světla zaniká…Ne úplně
ale v tom smyslu,
že se její existencí nenechám ovlivnit pod jinou lampou. Prostě pod jedním světlem na ty další neberu ohledy v žádném smyslu a když odejdu,
tak nenastává radost,
výčitky svědomí
ani smutek.
Pouze pocit ve tmě.
je to příliš neurčitý než aby se z toho dalo něco odtušit- jsou ty lampy lidi, činnosti, pocity?
17.11.2009 21:12:00 | ewon