stereotypně bez přestávky a ještě dál

Anotace: o stereotypu nestereotypně ============================== nalezenec v mejch dokumentech

je mi nějak či je mi nijak
to já nevím a kdo poví co je dneska
morální a normální
a co je amorální třeba zlechtat si držku a usnout u výčepu
a se svojí barovou židličkou se překlopit na záda
díky čemuž mužete poslouchat spousta keců od člověka za barem
ale nese to své výhody třeba to že vás lidi často sami zvednou
teda jak kde ale u nás v hospodě to tak bejvá máme se tam rádi a pak vám ještě třeba koupí absinta načež dostanete totální záchvat energie co vás probudí z opilé ospalosti a asi tak šestinu hodiny dokážete dělat neskutečnej bordel, je to totálně euforickej stav z alkoholu, kterej se musí umět navodit ale stojí za to, protože se mi při tom skvěle píše. euforickej stav během pár minut zklidní takže je třeba si sednout a nahodit opět čelo a čekat až zase spadnete aby vám někdo mohl podat ruku a koupit paňáka, možná i obejmout kolem ramen a prohodit pár slov o tom jaký bylo dneska skvělý počasí i kdyby bylo třeba strašně hnusně, nebo o tom jaký má problémy ten a ten člověk a patří to ke každodennímu stereotypu většiny společensky založenejch lidí což já bych měl bejt taky ale možná že i nejsem že si často při těhlech rozhovorech připadám jaksi prázdnej, nenaplněnej a přesně tak stereotypně jak to stereotypní je protože ty lidi tak žijou ze dne na den a mě to vlastně ani nevadí taky tak žiju a fakt je že by mě po nějaký době sralo nepromluvit s nikym ani slovo. jednou jsem viděl film jmenovalo se to já legenda a hraje tam will smith chlápka, hustej negr a prostě will smith, kterej přežije jako jedinej nějakou super katastrofu... a žije sám v new yourku kde je jedinej živej člověk, kolem něj akorát pár zombíků. myslim že willa smitha na konci dostali takže nebude tak hustej jak se jevil ze začátku