Návštěvnost
Sebevražda
Sebevražda
Takže já jsem špatný a sobecký, chci po lidech, aby se o mě starali, o mne, který se nestarám o nikoho, jsem komunista, jenž chce vykořisťovat, nutit lidi, aby pracovali, aby pracovali víc, pro mne, jenž jen sedím, ležím, jsem hnusný a hnusnější, zastupuji stát. Takže já píšu nejhůře, jak mohu, novinářským stylem, takže to, co píšu, jak to píšu, neříká ani to, co to má říkat, ani to, co by to mohlo říkat, takže ještě v poslední fázi se přetvařuji, takže mi nikdo nerozumí. Takže jak dlouho ještě budu žít, takže já jsem patetický, mladý a hnusný, takže já jsem bolestínská poezie, takže já jsem vrchol hlouposti, takže já jsem ten, co si marně stěžuje, co se nimrá v bolesti, co se vyžívá, co si užívá na úkor druhých, kteří teprve jeho chování skutečně trpí, takže já si o sobě myslím, že jsem něco skvělého, takže já jsem na sebe pyšný, takže já si myslím, že mám mnoho vtipu, mnoho nadhledu nad svou situací, nad všemi lidmi, takže já si myslím. Takže já jsem typický případ, ubohý člověk, takže já jsem typický případ, jenž přejde, takže já jsem jen nic, jsem v čase, takže já nemohu ovlivnit, čím právě jsem, takže já nemohu ovlivnit to, čím se stanu potom, takže je všechno jedno. A existuje vůbec něco? Neexistuje utrpení, neexistuje vnik utrpení, neexistuje zánik utrpení, neexistuje cesta vedoucí k zániku utrpení, neexistuje porozumění. Nic neexistuje - hlubokosáhlá představa, věta, největší chyba v dějinách lidstva, snad zoufalství, snad co? Takže já jsem umný psycholog, takže já se analyzuji, takže já jsem znalec-světec, takže já zasloužím glorioly. Takže je všechno v prdeli.
Komentáře (13)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk:)...že žiju kdovíjak zaludkově, najezeně, příjemně, mýlíš se........:) přečti si úvahu Spontaneismus od Unyle Pěl; zdá se, že bys měl bejt šťastnější, aby byl svět šťastnější.........................jinak, no, občas člověk to kazatelství přežene.
29.01.2010 12:38:00 | pamp_elka
je to pěkně napsané.
28.01.2010 23:38:00 | pamp_elka
Chceš-li tím naznačit, že si myslíš, že žiju kdovíjak zaludkově, najezeně, příjemně, mýlíš se. A bojím se zejména budoucnosti, děsivé. A ve své úvaze myslím právě i na ty lidi, kteří mrznou, na žebráky, soucítím s nimi. Nemyslím si, že jejich situace mi něco zjednodušuje.
28.01.2010 23:10:00 | ludmil
pobyt na mrazu některé filozofické otázky dosti zjednodušuje až trivializuje.
28.01.2010 21:17:00 | pamp_elka
Chlapče, blektáš ty svý blbosti umným jazykem, takže mne literárně potěšily---- avšak, kdybych nebyla tak děsně unavená /však bysem v tuto chvíli měla dělat něco jiného!/, tak bych u nich třeba ani nevydržela.... mají milý rytmus... jako řeka a prázdniny..............;-) a venku mráz, a kuwadrát, u nás doma platím nájemný já...
28.01.2010 21:16:00 | pamp_elka
Jako zajímavý podnět se ukázal rozpor náhledu na existenci člověka. Podle vědy s velkým "V" je něco jako duše a Bůh nesmysl. Věda si naporcovala "dost velkou porci" rolády, ze které zbyly drobky, které sami o sobě jsou bezvýznamné, přesto v kontextu úvahy o celku rolády tvoří její základ a bytostnou podstatu, která zbyla na vědy o člověku. Tedy de iure to znamená, že vysvětlením pro existenci je-li bytostnou součástí života je člověk. Z něj a skrze něj, jeho nástroje a výtvory lze porozumět světu, přírodě, zasadit do ní semena "rádoby zákonitostí - alias fyzikálních zákonitostí" a zharmonizovat tak hutnou polévku, ze které prý povstal svět. Znamená to, se provtně zajímat o člověka, který ve světě jedná, koná, ustavuje sám sebe a na tomto základě, vědomí hledat pak smysl života. Obecně ovšem nelze generalizovat a vztahovat jakékoli podněty k jednostranné syntetizaci a hledat partikulární (částečné) cíle, či smysly.
25.01.2010 18:28:00 | A.N.D.Y.
Né, metafyzika není mytologie. Fyzika popisuje jednotlivé jevy skutečného světa, ale metafyzika popisuje jejich nejobecnější společnou zákonitost, možná abstraktní. Aspoň já to vidím nějak takhle.
21.01.2010 23:16:00 | ludmil
tak život můžeš chápat jako vztah k okolí- okolí něco dává tobě a něco ty jemu, jako mrtvej už moc neinteraguješ :).
Otázkou je spíš jaký život je smysluplný.
Přiznám se, že už pořádně nevím, co to je metafyzika- vtipně bych si odpověděl, že to je strach z bouřek překonaný vysvětlením, že je na mě sesílá Perun. A stejně se můžu zeptat jaký smysl má, že je na mě sesílá. :-)
21.01.2010 23:11:00 | ewon
Jde tu o metafyziku, nebo tak něco. O to, jaký smysl a účel má to, že jsme živi. Že svět vznikl náhodnou reakcí, o tom jsem nečetl žádný důkaz a je mi to jedno jako kdyby ho někdo stvořil. Ale jaký smysl má teď náš život, jaký je vlastně rozdíl mezi žitím a nežitím, kromě toho, že žijeme nebo nežijeme? Lámejme si mozky.
21.01.2010 20:36:00 | ludmil
teď mě napadaj dvě věci:
1) pocit smysluplnosti- což je pocit asi tušíme jaký :), je to možná hraní se slovy, ale řekl bych, že se tomu dá říkat štěstí. Je problém tady?
2) intelektuální pocit smyslu, účelu možná. Můžeme být šťastní, ale říct si, že to, co děláme nedává smysl. Budu chodit do práce, mít rodinu, atd. ale jaký to má smysl?
Podle mě to nedává smysl :-). Jde podle mě vždycky o pocit. Podle mě se po smyslu věcí neptá šťastný člověk.
Ještě odjinud: člověk se může ptát po smyslu světa- zde už se dá říct, že to nesouvisí s jeho pocity. Asi takto: z mého skromného pohledu je to ještě složitější otázka než smysl vlastního života. A to na co si můžu nějak odpovědět jsou jen nástiny, nebo popis situace. Smysl lidstva? dějin? -ještě horší. Řekl bych, že jsme stále chytřejší a technicky vyspělejší, současně máme nebývalé možnosti jak se zničit. Neříkám, že to nejsou zajímavé otázky, ale jsou poněkud nepraktické v kontextu nadpisu úvahy.
omlouvám se- je trochu samomluva.
"vysoký smysl života"- asi na něco takového nevěřím, zvlášť, pokud to má být obecné (pro všechny lidi)(což neznamená, že to neexistuje). Vidím to tak, že každý v rámci svých možností může být buď šťastný nebo nešťastný, něco se sebou dělat, ovlivnit- ale těžko to bude něco extrémního.
21.01.2010 00:18:00 | ewon
Nejde o potěšení z těch funkcí. Protože kdyby šlo, tak se zabije každý, kdo z nich potěšení nemá. A tak to nemá být, má pro každého platit něco vysokého.
A ... to, že tě nemůže napadnout jiný smysl než žádný, ještě neznamená, že neexistuje.
20.01.2010 19:45:00 | ludmil
chlape, chlape, nevim jak to mam brat...
myslím, že smysl života je právě v tom životě... V těch vegetativních funkcích. To že se lidem líbí jaro je znak života, že je láska a sex je znak života, že se lidi snaží prosadit je znak života, i násilí v určitý míře je znakem života. Já to neumím vystihnout a je to takový plácání. Všechno co lidi dělaj proč pracujou a tak má v konečným důsledku jedinej podstatnej smysl: udržení života. Ostatní věci jsou buď zbytečný, kontraproduktivní nebo možná vznešenější- ale ty nám budou asi dost vzdálený.
19.01.2010 22:15:00 | ewon
Četl sem enom dva řádky.
Najdi si iného koníčka,
:-(
ale co,
dělaj si ci chceš.
19.01.2010 20:18:00 | stryc