Podivná alegorie o Ježkovi a Kleci

Životní pocit Ježka v Kleci,
kterého jeho Klec vyvrhla za hranici zapomnění.
Ježek se nyní jen neschopně motá
kolem kovového těla Klece,
nemoha dostat se zpět do Jejího Světa,
do Světa Uvnitř, kam předtím patřil
a moc dobře si Jeho vzácnost uvědomoval.

Bohužel však nedokázal ovládnout své ostny
a nemilosrdně je zabořil Kleci do srdce.
Klec umírá.

Jediná možnost jak se Ježek může dostat do Klece zpět
je PROTIPOHYBEM.
Jen tak zaklesne správně své ostny
a klec jej pomalu, ale jistě nechá vejít ZPĚT DO RÁJE.

Jenže CO je PROTIPOHYB? Kladení odporu,
tiché mlčení nebo snad souboj? Útěk pryč?

JÁ NEVÍM!!!

Pomsta? Ukázání ZRCADLA? Možná!

Unese to Ježek na svých BODLINÁCH?
- ač z oceli, je uvnitř Křehký a hrozí mu koroze
více, než Kleci.

Jsou už na cestě do PROTISMĚRU?
Je to tak SPRÁVNĚ?
Má to být TREST nebo NOVÁ CESTA,
NOVÝ ZAČÁTEK? POČÁTEK KONCE? - snad ne.

HAD POŽÍRAJÍCÍ VLASTNÍ OCAS NEJDE V PROTIPOHYBU,
jde stále dál.

HAD V PROTIPOHYBU se ROZTRHNE. Berani v protipohybu o sebe narazí ROHY.

Ježek a Klec?

Občas to jde I BEZ ODPORU!
Kéž by to ještě šlo...