Šílím

Anotace: Jsem mimo. A je to super.

Měla bych tam jít.. Jenže pořád ležím na posteli upletené z hříchu. Ležím a slunce nehřeje. Pes kňučí a já mám hlad. Rohlík je tvrdej. Chci zavřít oči, ale hřích smrdí. A ten pes na mě zírá. A všude to smrdí. A venku padá něco bílýho a moje vlasy to nesnášej, protože francouzskej film jsem neviděla. Dokonalý člověk je jen idea člověka, kterou zbytečně napodobujeme, ale dokonalost… neexistuje. Takže bílý víno mi zakazuje myslet. Přijdu domů a svítí tam stromek a všude jsou balíčky. A já neudělala ani jeden. Jdu si pro rohlík. Ale je tvrdej a lednice je taky tvrdá. A bílá jako to divný venku. Taky filozofuju. O realitě. Ale chce se mi spát. A hřích smrdí… a odpoledne se musím přetvařovat. Kamenná tvář. Nebo možná lehký úsměv. Šílím. A venku to bílý. Taky šílí.