Úvaha na téma válka aneb úkol do dějepisu

Anotace: Rychlý pochod myšlenek, u kterého občas drhne spojitost, ale snad z něj plyne můj názor na svět :)

Podle mého názoru se způsoby války a vše s ní spojené mění podle času, ale účel je jediný: Majetek a moc. Válka je spojena většinou s ekonomickou, vojenskou nebo jinou záminkou, která ji dává vzniknout. Dříve v rané společnosti mohly být těmito válkami boje mezi dvěma kmeny nebo rody. Postupem času s vývojem naší společnosti jsme se však uchylovaly do větších celků a tím vznikaly větší komunity. Tohle byla podle mě zásadní věc, jejíž následky vidíme i dnes.
Před válkou musí vzniknout myšlenka, která se stane záminkou pro podniknutí konfliktu. Důvodů je několik, ale opět se vyvíjeli postupem času. Dříve mohl být tímto důvodem třeba vznik nového státu, politické zřízení ve státu, suroviny nebo stěhování národů. V této době byla společenská zřízení především v duchu majetku a nejvíce majetku půdy, protože vzkvétalo zemědělství a půda pro ně byla nezbytná. Proto vznikaly války za nabráním půdy.

Ale proč? Nestačilo se jen dohodnout a prostě spolu obchodovat? Tento problém nás pronásleduje stále, ač ho snad tolik nevidíme, i když je vidět víc než kdy jindy. Stačí trochu zauvažovat a hned přijdeme na to, proč bylo výhodnější půdu vlastnit než se spoléhat na ostatní. V té době byla moc státu odvíjena především jejich počtem obyvatel. Je to celkem logické, protože v té době disponovali nepřátelé stejnými zbraněmi a jediná věc ovlivňující průběh války byla strategie, nemohlo tedy dojít k nějakému výrazně technologickému rozdílu. Čím více obyvatel, tím byla větší moc samotného státu. Ale to s sebou neslo i jednu nevýhodu a to bylo jídlo. Abyste ale měli jídlo, musíte mít i půdu, kde ho budete pěstovat. Ze začátku jí je dost, ale postupem času dospějete do takové chvíli, kdy je třeba udělat rozhodnutí. Můžete zůstat na svých hranicích, ale budete omezeni počtem obyvatel nebo prostě zaútočíte na již obsazenou půdu. Pokud jste stát silnější a větší, tedy máte víc obyvatel, neměl by být problém dobýt půdu, obzvlášť na slabším soupeři. Tím jste se stali nezávislým na někom jiném, který by nad vámi měl takřka absolutní moc.

To dalo vzniknout impériím, která nakonec mezi sebou bojovala o celkovou nadvládu. Avšak ruku v ruce s tím šlo určitě i o diplomatiku, protože s ní jste mohli dosáhnout stejného úspěchu jako i válečným konfliktem. Postupem času, však i tato impéria měla problémy. Nejspíše tím je politické zřízení a zvláště v dávných dobách, kdy byla běžná vláda oligarchie nebo tyrana. Lidé tedy neměli žádnou moc a byly jenom ovečkami, které sloužili tak jak se jim řekne. To se jim samozřejmě nelíbilo, a tak vznikali další války za nezávislost apod. Tím se větší země opět rozpadaly a vznikaly země nové.

A to se opakuje stále a stále to ignorujeme. V dnešní době na to nejsme vskutku o nic lépe než dříve. Dalo by se to také brát jako válku, ač ne ve smyslu tělesného konfliktu. Dnešním světem vládne ekonomika, v které jsme my oběti. Často slyšíme z televize, že se nám bude žít tím lépe, čím vyšší bude ekonomický růst, ale je to pravda? Vždyť ekonomika je jeden velký zločin proti nám. Hodnotu věcí nám dává množství na trhu, takže všeho je nedostatek, aby se docílilo ceny. Všechno je vyráběno tak, aby se to rozbilo a šli jsme si to koupit znovu. Válka se nám tedy změnila z válečných konfliktů, které hýbaly celými zeměmi nebo kontinenty na válku ekonomickou a politickou.

Máme tu dnes demokracii ale je to opravdu demokracie? Stát by měl být pro lidi a ne lidi pro stát jak to je dnes. Tohle není demokracie. Lidem jsou prána jejich práva, není brán názor na jejich pohled a do samotného okruhu vládnutí státu se dostává hrstka lidí, která je možná zvolena těmi ostatními, ale jedná podle svého. Proč to zašlo tak daleko? Sem nás dovedla ekonomika… Můžeme slyšet, že se nic neděje, ale to není pravda.
Proč? Budou se snad lidi snadněji ovládat, když uslyší, že je všechno v pořádku, že jim nic nehrozí atd. nebo že je světová krize, stoupá nezaměstnanost a spousta dalších věcí. Ač chceme nebo ne, jsme ve válce už od narození a tou válkou je nyní uspořádání a styl, jaký vládne dnešním světem.

Tak i přesto, může nám něco válka přinést? Ano. Nejhezčím příkladem je nejspíš druhá světová, která posunula lidskou technologii o desítky let dopředu. Je zajímavé, jaký vývoj může udělat člověk za tak krátkou dobu, když je potřeba. Ale jindy mu to trvá mnohem delší dobu a výsledek je stejný. Považujeme to tedy za něco špatného, ale bez druhé světové války by sme neměli počítače, jadernou elektřinu a další věci, které nám mohou pomáhat, ale zároveň škodit jako nic předtím.
A nakonec náš pohled. Základem je vůbec něco najít, protože ať chceme nebo ne, média vlastní opravdu jenom pár lidí a ti nám dávají informace, které máme vědět. Vidíme v televizi zkázu v japonsku, ale to, že si tam lidé pomáhají, že dokáží spravit dálnici za 6 dnů už nikde nevidíme. Proč? Je to snad typ zastrašování? V době když bylo přes 80% Čechů proti radaru v Brdech, běželo v televizi stále to samé a to, že radar je super věc a pomůže nám. Takže to máme další rozhodnutí proti lidu… Dějí se tu tedy věci, které jsou v rozporu s lidem, ale nakonec to vždycky nějak překousneme a necháme si to líbit. Avšak zeptali jste se někdy někoho, jestli chce válku v íráků, afgánistánu a dalších zemí afriky? Já ne, ale pochybuji, že by byl někdo pro ni. Zde je vidět, že světu nevládnou občané, ale hrstka lidí, která zároveň tvoří tichou válku proti nám, lidem. Válka tedy bohužel jen tak neskončí.