ČAS

Anotace: Kratičké zamyšlení nad pojmem "ČAS".

Sbírka: Sbírka osamocených myšlenek

Když se zamyslíme nad slovem "ČAS", co vidíme?
Můžeme spatřit mnoho významů, ale když se zaměříme jen na toto slovo, mohli bychom ho rozdělit na několik menších, přesto významných slov. Co třeba "Čistota A Samota" nebo, co třeba "Čest A Sláva". Mnoho podob, všechny zřejmě správné, ale na jednu bychom neměli opomenout, na tu nejdůležitější "Čekaní A Smrt", pravdivý a přesto krutý význam slova "ČAS". Podstata beznaděje, předem prohraného boje, předem stanoveného počátku a konce, předem psaný scénář, předem psaná budoucnost, předem daný směr pochodu či útěku; bezvýznamného útěku. Jsme tu, ne abychom s tímto slovem bojovali, ne abychom ho podpořili, a už vůbec ne, abychom vzdali boj s ním; boj předem prohraný. Jsme tu, abychom ho obhájili, abychom zpříjemnily část mezi "Čekáním A Smrtí", abychom věděli, ale nejen my i ti okolo nás, že jsme tu byli, že jsme něco dokázali, že jsme se zapsali do historie, že jsme hrdě kráčeli s hlavou vztyčenou, se ctí, pokorou, příjemným pocitem a vlastně i výhrou, neboť i když "otec času" nakonec vyhraje tento boj, dobře ví, že jeho podstatu a jeho naplnění, naše naplnění jej, naše využití jej ve prospěch nás i našich bližních, předem prohrál, neboť on sice bere, ale nedává. A i pro něj platí toto slovo i pro něj platí "Čistota A Samota", neboť i on je v nitru čistá duše (jen s horší prací a pracovní dobou), ale hlavně je osamocen, byl osamocen a bude osamocen. I pro něj platí "Čest A Sláva", svým darem brát se proslavil, ale hlavní je, ať už bere život tobě či mě, bere je se ctí a ať už se jedná o kohokoli, dobrého či špatného, pro "otce" je to čest vzít nám drahocenný čas. Nakonec "Čekání A Smrt" se mu nevyhnula; stále čeká v temném koutě, stále odpočítává vteřiny, čeká na změnu, na vysvobození, na konec směny, čeká na něco, co nepřijde, neboť nakonec jediné, co přijde, je smrt. Co to pro nás znamená? Otočte se čelem kupředu, kráčejte vstříc času, nakopejte ho do prdele a ukažte mu, co my máme a on ne, co nám nemůže nikdy vzít, co nikdy neměl, a jak si ten čas umíme zatraceně užít,…pořádně se mu vysmějte do ksichtu, jen tak uvidíte kapičky slz, na jeho žalem a samotou zkroucené tváři.