Cosi v mé hlavě, končící otazníkem

Anotace: Nevím, co mi na to řeknete, možná nic, možná odpověď, kterou hledám...

Mé rozšířené zornice hledí do tmy, hledajíce slíbené světlo. Kde je? Proč tu není? Kým jsem? Jsem myslitelem nebo anarchistou? Stojím tu v temnotě, přemýšlejíce sama o sobě, čekajíce zázrak. Je to jen sen? Ale vždyť to bolí tak pravdivě...Tak moc opravdově. Jsou všechny ty citáty, rozhovory a řeči jen planými výmysly bláznů, či je to něco víc? Pane Bože, jak to je? Pane Bože? Co prosím? Vždyť já v tebe nevěřím. Nevěřím v žádného z vás. Jen tu stojím a čekám na světlo, které je v nedohlednu. Pokládám si otázky, jako bych snad čekala odpovědi.. Ale ony nepřijdou, že? Další otázka. Tak řekněte mi, že to je třeba jen sen... Že se pletu a kolem je něco jiného.. Třeba i lepšího, třeba i horšího, to je jedno. Jen něco jiného... Existuje to? Vždycky jsem odsuzovala holčičky, co se jen ptaly a tím se snažili být takzvaně cool. A proč? Přišlo mi to hloupé. Jako by se snažili si hrát na něco jiného, než jsou. Super temné gothické lolitky, co jsou super tajemné. A teď dělám to samé, co ony. Pokládám otázky proč a čekám, že mi někdo odpoví. Nechci hrát na zdání temnoty, nechci být lolitka. Ne, chci být sebou. Nebát se říct prosím, děkuji nebo odpusť. A je to hra? Ode mne ne. Vážně to chci vědět. A proč? Protože mi to přijde jako jediná cesta k tomu najít své já. Dělaly ony dívenky to samé? Nevím.. Neznám je. Jen vím, že mají všechny na rukách jizvičky po políbení žiletky, oči podmalované černou tužkou, na sobě černé hadříky a krvácející srdce sevřené ostnatým drátem, křídla orvaná větrem. Chm. O to tedy jde? Nevím. A chci to vědět. Znovu a znovu se mi v mysli vynořuje nutkavá otázka, proč? A ptám se vás, ne Boha, či Satana. Nevěřím ani v jednoho z nich. Nemám nic, na co bych se jich mohla zeptat. Jsem rozervaná osobnost. Rozervaná mezi osobami ve své hlavě a sebou. Sním o tom, že jednou budu jiná. Budu osobami, které jsem vymyslela. Které jsem stvořila, které se mi odpovídají. Ale na druhou stranu toužím po tom být jen sebou. Jen já, já, JÁ! Co z toho je dobře... Píšu to třeba v pomatení mysli. Ale ona pomatená mysl ve mně to chce vědět. Opakuji se, jako zaseknutá deska v gramofonu, která monotónně zpívá Pašiji. Nudné. Tak co?

Autor Angelon, 06.05.2006

Přečteno 815x

Tipy 0

Komentáře (9)

Komentujících (7)

Doporučit (4x)

Tisk

Komentáře

Víš. Na tvoje otázky existují odpovědi, ale nikdo ti je nedá protože nikdo je nezná. Tenhle svět ti je nedá i kdyby je znal, tenhle svět ti je nedá protože on není fér. A až se budeš sebe ptát " proč tenhle svět není fér" tak já ti řeknu " on nás nestvořil proto aby na nás byl fér, stvořil nás proto aby si z nás utahoval" Tak jedna z možností jak ti pomoct je ti říct " Když on není fér k tobě tak ty nebu´d fér k němu !! " Lidi si rozděl do dvou skupin. Ty na které fér nebudeš, a druhá bude ta na s lidma které miluješ a chceš aby jsi k nim byla fér a oni budou k tobě. A pak další věc je si naučit porozumět lidem ze stáda a naučit se je rozdělovat do těch skupin. Aby se ti nestalo že všechny budeš házet do jednoho pytle, to by pak nemělo smysl.

Co se týče emoušů. Oni todělají aby byly zajmaví a aby jim někod pomohl ale sami to nevědí. nebuď jako oni ! neubližuj si, tím ničeho nedosáhneš, ukážeš se akorát jako zbabělec který se nedokáže odprásknout na místě.

18.09.2010 12:45:00 | tadeas

kdybych neměla v hlavě to samé asi bych neporozuměla. Kdysi mi jeden velmi moudrý člověk řekl: "Možná, že smyslem tvého života je vyznat se sama v sobě..." A měl pravdu...
Co se týče gothických lolitek:/ Nejhorší je uvědomění si, že se jim kurva(!) začínáš/ám/áme podobat, a že to proč jimi pohrdáme děláme samy... A když pak utápějící se v trapnosti uvědomujeme svoje "emouškovství" ...
chjo.
Ale cesta existuje. A většinou přichází s jarem a sluncem... :) A s rozhodnutím nic neřešit. Ne, není to o nihilismu, ale o tom, že se na něco těšíš/ím/íme... :)
promiň, že jsem se tak rozepsala... (když budeš mít čas, přečti si ode mě křišťálovou kouli... je hodně o podobném rozhodnutí)

12.04.2007 20:43:00 | Ariana (Lori)

Otázky smrti, moci, večnosti na tie sa nespytujú len gothikovia, a aj tak si myslíš na ne nikto ešte nenašiel odpoveď, hlúposť. každý ma svoju odpoveď, Kresťan ma svoju, materialista zas svoju. Ty tu odpoveď nehľadaj, ty ju máš tak ako všetci myslitelia. Odpoveď je samotná otázka.

03.12.2006 19:53:00 | RoSzomak

A Ayle nevěř,ta kecá :-P

27.08.2006 01:51:00 | Unlucky

Sakra!To jako chceš říct,že nejseš gotická lolitka?!Víš kolik nocí jsem v tej představě prosnil?!Chceš to vědět?!Jo?!Fakt?!Tak dobře,máš to mít!
Ani jednu :-P
Chápu tvý myšlenky,jako bych je už někde slyšel...možná ve svojí hlavě...akorát se teda nepřirovnávam k Superlolitce :-P ;-)
Ale netušil jsem,že seš až tak moc rozervaná.
Ale až budeš chtít fylozofovat,víš kam se obrátit,sama na ty odpovědi nepřijdeš;)

27.08.2006 01:50:00 | Unlucky

Mno...já ti naně ráda odpovím a nikoho se nehodlám ptát jestli nato právo mám nebo ne..naopak každý má právo dostat odpověd ap ak sám at učiní s ní podle vlastního uvážení,ale doufám že pochopíš Darkýsku že jestli odpovědi chces nehodlám se s nima vypisovat sem...
jen snadj eště jedno..až prijdeš nato jak být takové to Já opravdu Já určitě jenom a všude za každých okolností Já, tak pěkné nacválej a koukej mi to povědet:)

05.06.2006 19:09:00 | Lady Celebrian

nikdo ti tvé otázky nemůže zodpovědět.....nemá na to právo...

22.05.2006 21:17:00 | Ayla

Odpovědi nedostaneš...........a ty to víš:)

22.05.2006 21:16:00 | Ayla

Jednim slovem: dokonale... tesim se na dalsi...

12.05.2006 14:44:00 | jannas

Návštěvnost

Cosi v mé hlavě, končící otazníkem

Cosi v mé hlavě, končící otazníkem

Uživatel

» Registrace

» Zapomenuté heslo?

Autoři online (1)