Nenávidím...

Nenávidím...

Anotace: nečekám, že tohle někdo bude číst, ani do toho nikoho nenutím. zatím sama nevím co z toho bude... jen si musím ulevit.

Asi by bylo vhodné, kdybych vysvětlila proč tohle vůbec píšu.
Tak trochu jsem na sebe naštvaná, tak trochu víc. Štve mě jak se chovám, jaká jsem, štve mě co všechno se děje, tak proto tohle píšu. Abych si ulevila, aby mi bylo lépe. Je to asi tak zachycení mých momentálních myšlenek, mojí bolesti, přání a touhy.

Nenávidím svůj život...
...jsem hrozný pesimista, ale vím, že ať udělám cokoliv, vždy je to špatně.
Ať udělám cokoliv je to TAKY špatně a mnoha lidem, nebo jen jednomu, na kterém mi velmi záleží, svým chováním ublížím a to ne zrovna málo.
Nenávidím svoji existenci...
...strašně mě to štve. Nedokážu pochopit spoustu věcí a dost mi to trvá, než je třeba pochopím. Občas je pochopím a jindy zas ne a to mě dost mrzí. Moje existence je jeden velký průšvih. Jeden velký malér. Jedno obrovské nedorozumění.
Nenávidím svůj strach...
...strach z čeho vůbec? z ničeho. Bát se ničeho je hloupost největší. Jako celý můj život - jedna velká hloupost.
Nenávidím svůj strach, svůj odmítavý postoj k životu, k člověku, kterého mám ráda, k jistým věcem..
..ubližuju svým 'Ne' někomu, kterému bych chtěla říct ano (a teď se opravdu o žádost o ruku nejedná). Svým odmítáním mu ubližuju a to těžko, velmi těžko snáším.
Nerada ubližuju lidem, nerada ubližuju jemu. Ublížit sobě můžu, ale jiným ne.

Nenávidím se za to jaká jsem a nenávidím své chování.
Nenávidím svoji urážlivost, vztahovačnost, své sebepodceňování, moji tvrdohlavost, hrdost.. Prostě nenávidím sebe a tečka.

Jestli si to někdo čte a třeba i ten o kom tu mluvím, aKť prosím nebere mě takovou, jakou se tu jevím. Prostě teď si takhle připadá a není to věčné. Pořád omýlám stejnou věc pořád dokola s tím rozdílem, že NE už říkat umím.

A pro Tebe, jestli to čteš: prosím odpusť mi, co tu píšu, odpusť mi mojí nenávist. Prosím nevzdávej se, já se budu snažit... Teď na to nemám síly, ale budu se snažit.
Slibuju.

A pokud svůj slib nedodržím,
tak ta facka patří mě,
ne Tobě.

Děkuju za to, že jsem se mohla vyjáddřit, omlouvám se, že Liter používám jako soukromou inzerci (inzerci?mám to slovo dobře použité???), ale jinak bych tohle nikdy neřekla.
Možná ještě někdy rozšířím toto téma.
Ale teď už na to nemám čas.

Ještě jednou děkuju a omlouvám se.
Autor Inies, 15.06.2006
Přečteno 330x
Tipy 0 ... Tip / Supertip
ikonka Komentáře (2)
ikonka Komentujících (2)

Komentáře

tohle Ti asi nepíše spoutu lidí, ale tohle znam. Doma mě ignorovali ( a možná eště ignorujou, já nevim..) a došla sem až k sebepoškozování. K tomu se ale vyjadřovat neci, páč už je to za mnou. Nicméně. Nevim, jak ty, ale já mám skvělýho kámoše, kterýho můžu poslat k čertu a nikdy tam nepude.. tomu vždycky můžu zavolat a brečet do telefonu. Mám kámošku, ke který cejtim to samý... Chápeš.. Je to strašně omýlaný, jen ti to připomenu, nejlepším lékem na bolest jsou přátelé. Na to ale musíš přijít sama..

18.06.2006 08:52:00 | Barushcareagovat

Liter je nejen od toho, aby tu člověk psal všelijaké bláboly, ale taky od toho, aby se tu člověk vypsal ze svých problémů. Proto si myslím, že se nemáš za co omlouvat.
Ach jo, ty jsi fakt docela drsná pesimistka. Zkus se mít, prosím tě, alespoň trochu ráda. Vždyť život je krásný, svět je nádherný a kolem je spousta lidiček, kteří tě mají rádi.

Bůh tě má taky rád.

S požehnáním

16.06.2006 08:38:00 | Hippyreagovat

© 2004 - 2019 liter.cz v1.4.5 | Facebook, Twitter