Archiv doručených zpráv

Je noc,

a já pomalu listuju v telefonu,

všemi zprávami cos mi kdy poslala.

Jsou tady ty co zní tak jasně a hezky,

i spousta těch, v kterých ses teprve hledala.

 

Písmenka přes slzy jsou trošku nakřivo,

ale to vůbec nevadí,

čtu stále dokola všechna ta slovíčka,

která mou duši pohladí.

 

Tak náhle řeklas mi,

nepiš a nevolej,

zapomeň na mě,

napořád.

Víš že to neumím nechci a nemůžu,

jak tě mám přestat milovat?

Na horu trápení pomalu vystoupám,

až budu nad vším a nad všemi

Pak odsud potichu po větru zavolám,

čekám tu lásko,

vrať se mi……………