Návštěvnost
Apollón x Dionýsos
Apollón x Dionýsos
Anotace: ...
Dva bratři, synové nejvyššího boha, Dia, co vedou nekonečný spor, jenž jim pomáhá tořit stále větší a větší díla. Dva protiklady zastřešené pouze povrchním pojmem- umění.
Zeje mezi nimi obří propast, v jejich vyjádření, v jejich vnímání, v jejich světě...
Apollón, bůh harmonie, řádu a rozumu. Bůh, který se dle svého jména nazývá „zářící“. Osvětlí tato záře zákoutí, kde dosud číhala tma? Nebo nás spíše oslepí? Tato slepota nás posléze provází v každé situaci, v každém okamžiku...
svázal všechny
i sám sebe
ponořil se do
hlubokého spánku
Přívrženci Apollóna kráčí v tomto „krásném“ zdání, jako sám jejich vzor, který je paralyzován svým vlastním svitem. Pro dodržení harmonie a pořádku tančí za zvuku lyry jen v místech dříve poznaných a pochopených. Pro dodržení těchto, Dionýsem neuznávaných, dogmat není schopen dostat se k meritu věci.
Je účelem umění mlžit, či posloužit jako brána k poznání? Sám „velký“ bůh umění a lunce tedy místo hudby poskytne jen její obraz- nedovolí jí totiž bouřit, tepat, burácet. Vznášet se a vzápětí zase klesat. Svazuje tak její podstatu neviditelným provazem, či ji snad dokonce zabíjí.
Stáhl z kůže Marsyase, kterého sice porazil, nicméně udiven jeho troufalostí stojí ohromen, schopný pouze pomsty za takovou drzost.
Apollón není bůh umění, ale jeho vrah!
Dionýsos ukazuje tvář nespoutané životní síly, když se dostává do opojného stavu.
Ochoten projít smutkem, utrpením, bolestí, chaosem a posléze šílenstvím, aby dospěl k podstatě. Když se účastníci jeho tažení dostávají do extáze, Apollón nervózně a asketicky sleduje dění z dálky.
Nezřízenost, nespoutanost, extatické stavy- to jsou synonyma umění.
Chci vidět,
co jiní nevidí.
Chci slyšet,
co jiní neslyší.
Umění je totiž cestou. Cestou bez konce...
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskMarku, ta úvaha je skvělá:-)
11.12.2012 13:05:13 | mamma mia
Pravda je, že Dionýsos taky uměl "škodit" proklínal šílenstvím díky kterému rodiče zabíjeli své děti apod.
Velký zastánce Dionýsa byl i Nietzche a koneckonců i Jim Morisson. No dojem z tohoto sporu Apollón vs. Dionýsos je takový, že oba přístupy umění jak apollónský tak i dionýsovský mají své místo (koneckonců oba mohli na Olymp). Neboli to jsou dvě cesty se stejným cílem. Blbý je jen to, že díky křesťanské tradici (a morálce) se tělenost potlačuje - proto je tak ta dionýsovská cesta tak okouzlující.
02.10.2012 13:16:53 | dead-head
není to úvaha podle mého gusta, ale je to zajímavý. Myslím, že to lidi může donutit přemýšlet. A je to dobrej nápad, originální. Nebo aspoň neopakující se.
Já ty mytologický postavy příliš neznám, ale Apollóna si představuju, jako krásnýho a vyrovnanýho, někoho, kdo něco umí, kdežto Dyonýsos je ztřeštěnec, ten spíš slaví... a vlastně si ani jednoho z nich nedávám do souvislosti s uměním.
Je to pěknej nápad.
30.09.2012 13:56:57 | ewon