Předmět,který mě vždy potěší je vánoční stromeček.Můžeme ho vidět jen část roku a v ty nejkrásnější chvíle,v době radosti a splněných přání.Mám ráda jeho vůni,která se prochází po našem bytě.Pro mě je krásný a vzácný,jako ten nejdražší briliant.Na tento kouzelný čas se každý rok těším,ale teď se Vánoce začínají ztrácet v nekonečném shonu a a ni já nemám čas je pořádně vnímat.Navzdory tomu doufám,že stromeček bude vždy tím nejkrásnějším symbolem,který ochraňuje na Štědrý den naše dárky a dává do nich ten krásný hřejivý pocit.Nejde,ale pouze o dary,jeho strojení je zážitkem samo o sobě.Je mi jedno,zda bude jednobarevný,dvoubarevný či strakatý,je nádherný sám o sobě,jako by v sobě skrýval ten pocit štěstí,kterým nás naplňuje.Když se den překulí v noc,v tu krásnou a kouzelnou nicotku,získává tu moc,kterou otvírá naše srdce.Naslouchá našim tužbám a vyvolává v nás ten krásný hřejivý pocit,který dále rozdáváme.On roztává ledy mezi námi a prostupuje nás štěstím.Škoda,že jeho moc je tak pomíjivá.Všechno po večeru zanikne a v mnohých srdcích je druhý den malá skulinka smutku,že to všechno pro co se tak snažíme,jednou nocí pomine.Stromeček je už jen kulisou,která je postupem času jen vzpomínkou na chvilkové šťestí……