Slova nejsou zbytečná

Rozrušená, naštvaná, ukřivděná se cítím když si začnu ve své hlavě tvořit situace, které nejsou skutečnými a nerozumím jak je možné, že mi ten dotyčný neodpoví zrovna tak jak jsem si před okamžikem ve své hlavě smyslela, ale jak by taky mohl, on do mé hlavy nevidí, on moje smyšlené příběhy o dokonalostech a nedokonalostech necítí, neví o nich, pokud tedy svoje myšlenky nepřevedu do vět které mohu nahlas vyslovit, se reálnými nikdy nestanou.