Tak skoč!

..skoč do prázdna, do neznáma, do prostoru, prostě skoč!
Kdybych měla spočítat kolikrát jsem takhle bezhlavně skočila, ani bych si nevzpoměla, bylo to tolikrát.. a ty šrámy co mi potom zbyly.. některé zanechaly jizvy na pořád, ze kterých se už neoklepu, prostě zůstaly, pak jsou tu ty, které postupem času vymyzely..něco mě naučily..snad.
Je našim úkolem pořád zažívat nějaké zkoušky, musí se život stále ptát jestli jsme připraveni? A na co?