Vesnice vs. Město

Anotace: Je to asi měsíc, co jsem si odskočil ze všedního stereotypu velkoměsta a po dlouhých...

Je to asi měsíc, co jsem si odskočil ze všedního stereotypu velkoměsta a po dlouhých letech pobývám v kraji, kde jsem vyrůstal. Jsem až uchvácen jakou osobní svobodu zde každý den prožívám a jak mi tady na čerstvém vzduchu začínají docházet paradoxy dnešní doby – co je v životě opravdu důležité a také to, jak se někdo na vrcholku pyramidy snaží ovládat vše co je pod ním – bohužel lidi při honbě za materiálním bohatstvím si neuvědomují, že čím výše jsou blíže k vrcholu materiální pyramidy – tím více osamělejší budou. Začínám si plně uvědomovat, že to nelepší ve svém životě můžete mít skutečně zadarmo a spoustu lidí se toho, dobrovolně zříká v honbě za kariérou, penězi a majetkem – mluvím o svobodě lásce rodině a přátelství – toto si nekoupíte …. ani Vám to Váš zaměstnavatel nikdy nemůže poskytnout – velké společnosti se pouze snaží vytvořit přelud šťastné rodiny a pocit, že někam patříte, že jste součástí něčeho ….. ale čeho …… ve finále obětujete svůj život tomu, aby někdo mohl jist kaviár na své jachtě, kterou vymění vždy když namočí ….. v tom nevidím příliš velký smysl --- každý týden Vašeho života je stejný --- i já jsem tak žil a vidím to všude kolem u mých přátel. Každý týden jako přes kopírák ………… to je přece strašná představa, že v pondělí ráno vstanete a víte, jaký byl Váš pracovní týden před pěti lety a jaký bude těch dalších pět – je to v podstatě jako kdyby jste žili jenom jeden týden. Všiměte si jak nám velké společnosti plánují život – například směny …. většina lidí dělá na směny a o víkendech … tak kdy se sakra mají potkat, aby si pokecali – zasmáli se – něco si zahráli … asi nikdy ……….. co teď když máte konečně volno --- sedět doma v městském bytě se Vám nechce a vy toužíte se nějak pobavit …… nebo zažít aspoň zažít nějakou příjemnou chvilku. Už dávno jsem pochopil, že ty nejpříjemnější okamžiky v životě prožijete buďto v okruhu svých přátel … rodiny … nebo jen tak sami se sebou v přírodě.
Víte mám zkušenost života na vesnici i ve městě – a i tak jako malé dítě potřebuje otce a matku – i lidé potřebují k životu venkov a město – protože jako každý z Vašich rodičů Vám má co dát – i venkov a město mají své přednosti a protiklady. I když v poslední době se mi zdá, že podstata venkovského života je na ústupu a vytváří se něco zmorfovaného…..ani města ani vesnice – v ruku v ruce mám pocit, že i rozdíly a podstata mužů a žen pomalu, ale jistě mizí. Ženy dělají mužské práce ..mají své kariéry a muži chodí na mateřské dovolené a vyrábí se pro ně kosmetika. Nevím …. to bude asi ta globalizace. Víte myslím že, každý národ každé město i každý člověk má svoji vůni … svoji atmosféru .. svoji chuť o kterou se dobrovolně ochuzujeme asi právě díky globalizaci nebo něčemu pro co nemám výraz. Dnes když přijedu do nějaké světové metropole, ale i do jakéhokoli města v naší republice ….. všude je to stejné – ovšem když pominu kulturní dominanty …. všude z výloh na Vás křičí ty stejné značky, řetězce restaurací, lidé nosí stejné oblečení a všichni se snaží mluvit anglicky ... nebo něčím co připomíná angličtinu. Myslím, že je to škoda sami se ochuzujeme o různé příchutě vůně života a zbavujeme se tak toho co je na něm právě to nejkrásnější a dělá ho zajímavým … přesně tak jak si všechna města začínají být podobná … tak i muži a ženy začínají být bezpohlavními bytostmi což mě trochu děsí, ale třeba je to pouze můj dojem a vše je v pořádku – je to asi na každém z nás jak vnímá svět .
Ale vrátím se asi k původní myšlence tohoto článku – teď když opět nějaký čas pobývám na venkově … nejde si nevšimnout – jak mladí lidé dnes na venkově žijí a jak se venkov mění. Atmosféra původních vesnických domů pomalu mizí a s ní i charakter a funkčnost zástavby. Dnes se staví tzv. byty na zahradě … z úrodných polí se stávají malometrážní parcely, aby se rozdělili na co nejvíce kousků a na nich se postavilo co nejvíce bytů na zahradě. Jedná se v podstatě o činžovní byty z mnohonásobně větším balkónem, kde můžete mýt místo květináčů – pár záhonků a ti zámožnější bazén – nechybí ani příjezdová cesta ke garáži ze zámkové dlažby na které většinou stojí nějaký zánovní vůz …….. je to takový ten americký sen.
Život na venkově dává lidem opravdu možnost velké osobní svobody, které se opět dobrovolně vzdáváme. Vždyť pro to abychom mohli žít potřebujete, pouze jídlo, teplo, spánek, a sex …. pro ty sexuálně aktivní  a proto, abychom se mohli dobře bavit …. potřebujeme rodinu přátelé a lidi kolem sebe. Svoboda to je být pánem svého času, který Vám byl na tomhle světe vyměřen a nikdo z nás neví jak bude dlouhý, proto bychom se měli snažit ho prožít plnohodnotně … tak jak chceme a ne tak jak nám diktují nějaké nadnárodní společnosti. A abychom mohli být svobodní, musíme být co nejvíce skromní, soběstační, ztratit své ego a ovládnout své závislosti – kdyby tohle každý z nás dokázal svět by se změnil ……. k lepšímu. Když se dneska podívám na server seznam reality cz, dívám se na stará vesnická stavení, statky a nepřestávám se divit – nádherný vesnický dům i se slušným pozemkem dneska koupíte za hubičku …. protože to nikdo nechce – smrdí to prací. Místo toho, aby každý obdělal své pole, postaral se dobytek a drůbež …. raději sedíme jako operátoři v callcentrech, na pásových linkách v automobilce … abychom se nalévali levným kafem, papkali bagetky a tyčinky z automatů a po práci šli zase na kafe na pivo, koupili něco v C a A, večer si domů nechali dovést Pizzu a dvakrát v týdnu, abychom se mohli hýbat za to ještě zaplatíme ve fitcentru …. něco mi tady nehraje …. tohle má být život …. svoboda ….. ???. Neříkám, že si občas nekoupím rád něco na sebe, nezajdu na pizzu nebo do kina – problém dnešní společnosti je to, že určitá část populace má nadbytek a tudíž se nedokáže radovat z obyčejných věcí, chodíme k psychologovi s tím, že nám něco chybí a nevíme co a ta druhá část populace trpí hladem, ale možná je šťastnější … kdo ví.
Představte si, že žijete na venkově … máte chalupu studnu kus pole a nějaké to zvířectvo – potravu si v podstatě obstaráte sami případně něco dokoupíte, střechu nad hlavou máte, myslím si, že ani otop v podobě dřeva a uhlí na jednu zimu není tak velká investice. Jste na vesnici … takže tady asi módní záležitosti řešit nebudete, pokud se sami staráte o chod Vašeho hospodářství – vydáte dost fyzické energie na to, aby jste pocítili své svalstvo a Vaše figura bude více než dobrá – takže fitko taky odpadá. Co zbývá – zábava ---- modelová situace pokračuje dál – pokud bychom se skutečně odprostili od všech zbytečností a spotřebovali jen to co opravdu potřebujeme k životu – myslím po práci by zbylo ještě moře času k zábavě a teď si představte, že všichni mají odpoledne čas …. nedělají o víkendech ani na směny ……. najednou zjistíte, že máte kolem sebe spoustu lidí, kteří se chtějí také bavit, hrát si, povídat si …. a k tomu aby si lidi hráli, povídali si, bavili se … žádné peníze nepotřebujete – když je ovšem s kým si hrát a kde si hrát. Ale to je jenom taková má představa jak by to mohlo být a nikomu jí nenutím.
Každopádně když dojdete k poznání opravdové svobody – kdy Vám k životu opravdu stáčí málo – zjistíte, že tak jako materiálně bohatí lidé na jednom konci pyramidy stojíte na opačném protipólu pyramidy druhé té duchovní , která je odrazem na vodní hladině, té materiální …. té na kterou si můžete sáhnou … oproti té na vodní hladině do které Vám může někdo hodit kámen a ona se na chvilku rozplyne, ale jenom na chvilku než se hladina řeky zase uklidní. A pokud jste někde sám – stejně Vás to nebude moc dlouho bavit a vydáte se opět cestou z vrcholu Vaší pyramidy – tam dolů do jejích základů – protože tam je většina z nás a Vašich přátel. Ovšem když už se vrátíte s nějakým poznáním – proto, aby jste tam dole v těch základech mohli nějakým způsobem existovat nezbývá Vám nic jiného než se snažit o to, aby pyramida zmizela nebo se spíše proměnila v něco, kde bude co nevíce lidí šťastných.
Proto si myslím, že město i vesnice mají své opodstatnění a obě tyto prostředí jsou důležitá - stejně jako je pro muže důležitá žena a naopak – ale ve chvíli kdy se z vesnic stanou časem města dojde k porušení rovnováhy a to už nepovede k žádnému dobrému vývoji – stejně tak jako pomalu mizí rozdíly mezi muži a ženami – když skoro každý měsíc slyším ve zprávách o tom, že čím dál tím více párů má problém s neplodností – říkám si svým selským rozumem …. no bodejť ne, když všude kolem sebe vidím ty perfektně vystailovaný dvojice, ale jaksi bez náboje …. kdy pod těma tunama hadříků a kosmetiky jsou takový dost podobný tělíčka, který se navzájem asi moc nevzrušej a když není vášeň – tak není láska a když není láska tak není ani bolest …………. zřejmě spějeme k takové dokonalé konstantní monotónnosti …. které když dosáhneme - muži a ženy budou harmonicky žít pospolu … ale už nebude kam dál se posunout a tím jak na počátku nebylo nic to zase může skončit. Někdy je dobré vrátit se na začátek a zamyslet se nad tím jaké dary jsme dostali ….. uvědomit si je …. pracovat na nich, rozvinout je, vážit si jich a ne je potlačovat.