Vzal jsem si pár dní volna v zaměstnání.
Pokud by se mě někdo nyní zeptal, co jsem prožil nejkrásnějšího za těch pět dni, bez váhání bych odpověděl.
Bylo to v sobotu asi hodinu po poledni, kdy jsem po dobrém obědě sladce usínal při čtení Krasosmutnění od Bohumila Hrabala...
Procitl jsem po pouhých dvaceti minutách, ale natolik nabitý energií, že bych se dlouze rozpomínal na podobně prožitý stav!
Jak málo stačí muži ve středním období...
Klaní se
emeritní bonviván
radovat se z maličkostí... hmmm... jojo, pak je celý život radostným...
17.03.2017 23:24:21 | zelená víla
Tatínek někde vyčetl, že po dobrém obědě se dá usnout navždy a tak si ze strachu zásadně nelehal... :)
12.03.2017 20:19:53 | Philogyny1
Na tom neco muze byti.
Ale u me je to ze drimam po videnske snicle vzacne
S...ko
nekdo
to ma
vymereno
dlouho
jiny
kratko
12.03.2017 20:22:26 | kudlankaW
Máš pravdu, Martine, já jdu zrovna Jindrovi dělat ty šnicle, tak zatím... :)
12.03.2017 20:24:09 | Philogyny1