Hřiště nebo Kostel

Hřiště nebo Kostel

Pokoj, o kterém vám nyní budu vyprávět, není velký, ani malý, zkrátka je tak akorát. Stěny nejsou polity zářivými barvami, ale ani těmi, které pláčou. Dveře nejsou na zámek, ale ani všem přístupné. 
Místo není přístupno zcela všem. Ten, kdo vstoupí bez dovolení, může narazit na sedmihlavou saň. Ten, kdo zná heslo, může přes saň projít. Stěny, barvy, tvar tohoto místa se můžou různě měnit. Každým dnem je místo jiné. Ovšem jsou v něm ještě dvě malé místnosti.

V jedné stříkají barvy všude kolem a převládají většinou veselé a zářivé.  Tahle místnost je veliká, tvar je kulatý a dá se v ní dělat mnoho věcí. Když se zaposloucháte, můžete slyšet veselé tony hrajícího klavíru.  Místo nazveme Dětské hřiště. Můžete skákat, výskat, tancovat, hrát jakékoliv hry, všechno, co si umanete. Své mazlíčky, své přátelé, svou rodinu zde máte k mání.  Tady si můžete vymýšlet. Vaše fantazie tu neklade meze. Usmyslete si, že tu chcete bazén s jednorožcem, máte to mít. Hlavní povinností, je smát se. V žádném případě plakat, a když už, tak smíchy. Můžete tu cítit vůni rozkvetlých květiny, slyšet ptáky, kteří si prozpěvují, slyšet šum motýlích křídel, slyšet bzučení včel nebo vodu, která se šine v potocích.

Máme tu druhou místnost. Tady převládají smutné a chladné barvy. Ty se spíše plazí nebo stékají po stěnách. Je to malá místnost, až bych řekla skoro stísněná. Není kulatá, ale do čtverce a někdy může mít i ostny. Když se zaposloucháte, slyšíte ticho nebo smutné kvílení větru. Klavír si své struny zamkl nebo hraje pochmurné písně. Tomuto místo můžeme říkat Kostel. V tomto kostele můžou být lidi jen zcela výjimeční. Musí mít VIP vstupenku. Ten, kdo ji nemá, může saň pokousat. Jeptišky tu pláčou a modlí se každý den, aby jim Bůh pomohl nebo, aby jim dal znamení, že vše bude v pořádku. Kostel má čtyři rohy a v každém stojí jedna jeptiška. Když Bůh dá, že vše bude v pořádku, nějakou dobu to tak je. Ale za krátký čas se opět vše vrátí do starých kolejí.  Zde máte možnost, křičet, klít, plakat, rozbíjet věci a tak dále. Když se dostanete sem. Tak velice těžko se pak dostáváte ven. Může to trvat den, týden, měsíce nebo roky. Abyste se dostali ven, musíte sami chtít nebo vám někdo pomůže. Chtít sám je velice obtížné. Většinou vás z toho vytáhne jiná osoba. Ovšem, pokud jste v tomto kostele, ne vždy to ostatní na vás. Poznají to lidé, kteří vás opravdu znají nebo ti, kteří vás vyučují znalostem. Říká se tomu Maska. Na venek jste na dětském hřišti, ale uvnitř v kostele.
Pokud vás z kostela vytáhne jiná osoba, vy potom opět jste na dětském hřišti a máte možnost začít znovu.

A teď mi řekněte, kde byste chtěli být raději, Hřiště nebo Kostel?

Autor epoka, 07.01.2019
Přečteno 269x
Tipy 3
Poslední tipující: Frr, Amiradi
ikonkaKomentáře (1)
ikonkaKomentujících (1)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

toť plůdek mile splašené imaginace**:-D* ST* :-)*

08.01.2019 18:19:26 | Frr

© 2004 - 2022 liter.cz v1.5.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí