Kafe mýho života

Anotace: K jaké kávě byste přirovnali svůj život? (Trochu starší text, ale snad ne zastaralý.)

KAFE MÝHO ŽIVOTA

Den šťastný a světlý jako caffe laté nebo černý jako káva z orientálního tržiště? Žárem vybělený minaret nebo burka saúdské ženy s průzory pro krásné, černou tužkou obtažené oči?

Co dnes zrovna pijeme? Jaký den nám barman tam nahoře pod kopulí slunce namíchal?

Pro ženy je „zajít na kafe“ nejbližším ekvivalentem mužského „jít na jedno“.

Osobně mám ráda útulné kavárny, křesílko s výhledem do ulice. Líbí se mi pít kávu v kočičích kavárnách. V Praze už jich existuje několik.

Posedět s přáteli a zasmát se, s kočkou, co vám přede na klíně nebo líně leží u okna. Někdy to je přesně to, co potřebujeme.

Život je možné v celé jeho škále barvitosti zachytit pomocí názvů kavárenských produktů.

Kafe je takovým symbolem pohody. (I když, mám moc ráda rooibos, což není čaj, upřesňuji.)

Když jsem žila v Japonsku, vzpomínám si na návštěvu tokijského Starbucksu.

Byla jsem tam totiž jen jednou.

Život v Japonsku byl ohromně zajímavý, a taky náročný na čas.

Měla jsem kolem sebe přátele, ale vztahy s většinou z nich se vymezoval na každodenní rozhovor v metru cestou do práce nebo na nákupy.

Málokdy byl čas zajít si někam posedět.

Toho jarního dne jsme s Italkou Danielou strávily asi hodinu a půl ve Starbucksu na Šindžuku a opravdu jsme nebyly k přehlédnutí.

Myslím, že jsme hodně křičely. Byl to ten typ veselosti, kdy si prostě MUSÍTE říct úplně všechno, i když se párkrát týdně vidíte na chodbě nebo v jídelně.

Musíte si to říct v klidu. V klidu a hlasitě, protože se pořád něčemu smějete. A smát se něčemu s Italkou, to je jako když opakovaně vybuchuje Vesuv.

Pily jsme latéčko říznuté zeleným čajem mačča, tehdejší japonskou specialitu.

Běžná záležitost okořeněná místní exotikou, přesně takový se život v Japonsku zdál být každou sekundu.

Šli jste nakoupit, nápisy jen ve znacích.

Místo chlebíčku jste si koupili rýžový bochánek onigiri.

Vlak do práce jezdil absolutně na čas, kromě případů, kdy musel přímo mezi stanicemi zastavit kvůli zemětřesení.

Místo podpisu jste na úřadech používali vlastní speciální razítko hanko.

K pivu se v hospodě podávala vařená fazole edamame.

Do telefonu jste se, stejně jako Japonci, při děkování a loučení ukláněli.

Každodenní exotika v nejběžnějších věcech. Stejně jako to kafe na Šindžuku, ověnčené zeleným čajem.

Prožívat běžný den v domovině, kde věci nevybočují ze zavedené rutiny, se rovná pití espressa (s mlékem i bez), kafe latté nebo kávy melange. Vztahy, práce i zdraví jsou stabilní, od pocitu lehké znuděnosti, přes mírnou zajímavost po proudící radost z toho, že je vše tak, jak má být.

Letět na dovolenou chutná jako kapučíno - s obrázkem vaší destinace na pěnové čepičce. Stejně tak chutná každodenní práce těm, pro které je zjejich aměstnání koníčkem. Je to zábava.

Kafe latté se zmrzlinou a frappé jsou párty a neformální oslavy, večeře u známých, kde se smějete, bavíte, pustíte starý gramofon nebo CDčko a tancuje se. Pár lidí se zasekne u rozhovoru v kuchyni, zbytek okupuje stůl v jídelně a pohovku v obýváku. Neřízená zábava.

Oslavy s večerními róbami a obleky s kravatou, opera, formální recepce, večírky, to je vídeňská káva. Asi kvůli spojení s honosnými plesy ve vídeňské opeře.

Změny a výkyvy, láska, vášeň, provázené pozitivními nebo negativními pocity, jsou jako alžírská a irská káva. Mají říz, rozehřejí, nabudí a můžou způsobit lehkou opilost.

Když se nedaří, něco vázne – s úřady, s příbuznými, z práce byste nejradši utekli nebo na vás dolehne nemoc – pak je to silný český turek. Zrníčka lógru vám drhnou na jazyku, v hrdle, a i když ji přisladíte, je to pořád jen pachuť sedliny, i když pro změnu hnusně sladká.

A když se život přivalí jako lavina, děje se pět nových věcí bez ladu a skladu a tempo se závratně zvyšuje, je to kafe americano. Ten název si spojuji spíš s množstvím – kvůli všem těm americkým filmům, kde vám servírka v bistru dolévá kávu na požádání. Je to takový obří hrnek, cunami do žaludku.

Mám ještě svou vlastní domácí specialitu, a tou je Kafe alá Quebec. Rozpustná káva s mlékem nebo smetanou, oslazená javorovým sirupem. Můj vlastní recept. Asi pro chvíle, kdy si potřebujete daná pravidla přizpůsobit vlastní potřebě a chuti.

Dobré kafe vám všem!